Optický klam, nebo živé obrazy?

Z historie i ze současnosti jsou známá svědectví lidí, kteří ve volné krajině zničehonic spatřili přízračná panoramata dávných událostí, nejčastěji válečnou vřavu. Co je podstatou tohoto zvláštního jevu? Třiadvacátého října 1642 došlo u anglického Edgehill k bitvě mezi roajalisty a domobranou. Na obou stranách tehdy padlo více než 5000 lidí. Měsíc po události viděly desítky očitých svědků zrcadlení této srážky, přičemž nad bojištěm se vznášel přízrak jednoho z hlavních aktérů, hraběte z Essexu. Za zmínku jistě stojí, že domnělý „duch“ byl tou dobou ještě naživu (Rupert Devereux, hrabě z Essexu zemřel 14. 9. 1646). K podobnému jevu došlo o století později v anglickém Ripley. Místní lidé spatřili pochodující armádu, jejíž muži měli červené stejnokroje. Vesničané se domnívali, že jde o Iry a dali se na útěk. Ti pomalejší se ukryli v příkopu a čekal je velký šok - vojáci se před nimi najednou rozplynuli ve vzduchu. Šestého dubna 1862 došlo u obce Shiloh ve státě Tennessee k jedné z největších bitev v historii americké občanské války. Na jedné straně stála vojska generála Granta, na druhé pak generála Johnstona. Pokud máme věřit dobovým záznamům, srážka si vyžádala celkem 24 tisíc životů a v místní řece prý ještě dlouho tekla voda zbarvená krví. Co je ale mnohem zajímavější: místní lidé tvrdí, že přízračný obraz této grandiózní bitvy bývá u Shiloh k vidění i dnes. A krátce před tím, než se rozplyne, se prý voda v řece zbarví dočervena… Za druhé světové války obsadila německá armáda Krétu. Jednou v noci vojáky probudil jakýsi šum. Poblíž zámku, u kterého Němci rozbili tábor, procházela velmi podivná armáda. Její příslušníci pochodovali pomalu směrem k zámku. Vůbec nereagovali na výzvy ani na střelbu. Až po chvíli si Němci všimli, že vojáci se vlastně vznášejí nad mořskou hladinou a ti, kteří dojdou až k branám zámku, se rozplynou ve vzduchu. Nazítří se němečtí vojáci dozvěděli, že táboří v místech, kde před sto lety došlo ke srážce mezi tureckými a řeckými oddíly. Místní lidé jim potvrdili, že přízraky vojáků vznášejících se nad hladinou jsou tu k vidění poměrně často. Co je podstatou těchto jevů? Verzí, které se je pokoušejí vysvětlit, existuje několik. Někteří badatelé se domnívají, že jde o nespokojené duše lidí, kteří přišli znenadání o život, například během válečné vřavy. Tato verze je poměrně přesvědčivá. Jak ovšem vysvětlit, že v Anglii byl svého času k vidění duch evidentně živého hraběte z Essexu? Podle další verze jde o ozvěny událostí, ke kterým došlo v jiném prostoru a čase. V její prospěch svědčí fakt, že se zobrazují události minulé, nikoli budoucí. Odborná veřejnost se tímto fenoménem pochopitelně nezabývá. Přesto i někteří fyzikové přišli s možným vysvětlením. Prostor, který nás obklopuje, je vyplněn určitými informacemi o konkrétní vlnové vibraci. Tyto vibrace se mohou po určitém čase zobrazit - jde o zvláštní optické efekty, které dokážou vizuálně přenést předchozí události. Tento odraz nebývá vždy stoprocentně přesný, ale bývá dost zřetelný. Tomu odpovídá i fakt, že se tyto jevy pozorují zejména v místech, kde jsou rozsáhlé rovné homogenní plochy, případně nad vodními hladinami.