Paranormální jevy – mýty a realita

V jedné z rekreačních osad u Moskvy nesmí děti chatařů za hranice obydlené části a starousedlíci mluví s vážnou tváří o „Černém přízraku“. Podle vyprávění se s ním mnozí setkali v lese, u řeky nebo v bažině, ale hrůzná bytost je prý schopna dostat se i do zavřeného domu. Vládne mimořádnou silou, v domech ničí věci a stěhuje nábytek. Jedna z místních, Irina Prochorovová, vyprávěla redaktorům serveru tainy.net o zážitku, ke kterému došlo jednou o půlnoci v jejím domě. „Můj muž už spal, já jsem se dívala na televizi. Najednou jsem slyšela, jak v kuchyni zařinčelo nádobí, a tak jsem vyskočila. Měla jsem dojem, že snad spadla kredenc, ale když jsem se tam šla podívat, stála na svém místě, pouze z ní létalo nádobí a rozbíjelo se na podlaze. Zničehonic spadla kytara a uhodila syna do hlavy. Po chvíli se dala do pohybu chladnička. Všechno trvalo ani ne minutu a najednou to celé utichlo. Když jsem otevřela chladničku, viděla jsem, že všechny potraviny jsou rozházené, vajíčka rozbitá a salám byl rozerván na kusy,“ vylíčila Prochorovová. Naši předkové věřili, že vše, co je obklopuje, tedy země i nebe, je živé a všechno živé má sílu. Rozeznávali boží sílu (kříž, andělé, svatí), nevědomou sílu (to, čemu nerozumíme a nedokážeme to pochopit) a temnou sílu. Posledně jmenovaná představuje čisté zlo, o kterém se mnozí bojí byť jen promluvit. Ruský psychiatr Gennadij Krochaljov se pokusil o nemožné – v 70. letech minulého století začal fotografovat vidiny psychicky nemocných lidí, kteří trpěli halucinacemi. Předpokládal, že na snímcích jsou zachyceny obrazy ze záhrobí, které pronikají do mozků lidí s oslabenou energetickou aurou. Úřady ho později obvinily z šarlatánství, každopádně v zahraničí vznikly tajné laboratoře, které pracovaly jeho metodou.

Jak probíhalo fotografování halucinací

Obyčejný nemocniční pokoj. Pacient má halucinace a podle jeho výkřiků se dá soudit, že na něj útočí los. V tu chvíli mu psychiatr položí na oči fotoaparát a udělá několik snímků. Po jejich vyvolání na polovině z nich doktor vidí siluetu běžícího losa a na dalších snímcích hada. Ten je méně zřetelný, ale každopádně je také v pohybu. Nemocný, kterému se po několika dnech ulevilo, potvrdil, že snímky odpovídají jeho vidině. V letech 1974 až 1996 Krochaljov nafotil halucinace 117 pacientů, kteří trpěli různými psychickými chorobami. Při experimentech používal potápěčské brýle, aby mezi objektivem fotoaparátu a pacientovýma očima byla naprostá tma. Fotky byly naprosto šokující. Do nejmenších podrobností na nich bylo vidět vše, co během záchvatů jeho pacienty děsilo, například kočka, ryba, člověk, čert aj. Krochaljov se snažil dokázat, že viditelné obrazy neviditelných přízraků, které vznikají v poškozeném mozku, z něj putují do očí, odkud vyzařují do okolního prostředí. K podobnému závěru měli dojít i další badatelé, kteří se jeho teorií zabývali.

Přízraky jsou staré jako lidstvo samo

Existují svědectví lidí, kteří se údajně setkali s přízraky letadel, lodí a dokonce i měst. I na fotografiích se poměrně často objevují „přízraky“ ve formě jasných teček nebo rozpitých skvrn, které fotografující při stisknutí spouště neviděl. První písemné svědectví o kontaktu člověka s přízrakem pochází z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Zaznamenali ho babylónští písaři na hliněných tabulkách. Je také známo, že římští vojáci měli z přeludů doslova panickou hrůzu a pro jistotu jim přinášeli oběti. Neznámým jevům se také klaněli. Duchové děsili i staré Slovany. Bylo pravidlem, že domácím duchům dávali talířek s mlékem, aby je nechávali na pokoji a neškodili jejich domu. Podobná tradice přežívá dodnes na Islandu.

Kromě duchů, kteří mohou být jak dobří, tak zlí, existuje i skutečné zlo, které k nám proniká z jiných světů, a může se usídlit v jednotlivých lidech. Procesu, jak tyto zlé síly vyhnat, se říká exorcismus. Podle křesťanské víry byl prvním exorcistou Ježíš Kristus. Podle Bible dokázal vyléčit posedlého, kterého k němu přivedli. Podle některých náboženských učení se do člověka může vtělit i několik zlých duchů zároveň. Přízraky, démoni, záhrobní svět – to vše jsou paranormální jevy, o jejichž povaze toho zatím moc nevíme. Netušíme ani, jak dochází k přemisťování duší z jednoho světa do druhého, a přitom mnozí soudí, že k tomuto procesu skutečně dochází. Mezi jednotlivými světy prý zcela běžně cestují kočky a nemusí předtím ani umřít. Mnohdy se stane, že kočka znenadání někam zmizí a objeví se opět „odnikud“ až po nějakém čase. A pes zase údajně pozná člověka, do kterého se vtělila temná síla.

O temných silách se dá jen spekulovat

Současná věda je přesvědčena, že za temnými silami, tedy poltergeistem, bychom měli v prvé řadě hledat duševně nemocné osoby či lidi, kteří touží po zviditelnění. Někteří badatelé jsou opatrnější a domnívají se, že bychom neměli vše bagatelizovat. Podle nich existují určité anomální jevy, kterým zatím nerozumíme. Stačí jen připomenout 16. století a Giordana Bruna, který byl odsouzen k upálení, protože tvrdil, že vesmír je nekonečný a existují v něm i další světy. A už tento astronom byl přesvědčen, že duše se mohou stěhovat z jednoho těla do druhého a také cestovat v paralelních světech.