Plešivec, sídliště kanibalů i magická hora

Mnozí z těch, kdo stanou na vrcholu brdského Plešivce, přísahají, že je to místo magií doslova nabité. Jisté je, že hora dosahující výšky 654 m n. m. je významnou dominantou okolí a že naši pohanští předkové v ní našli obzvláštní zalíbení. Určitě i proto, že vedle magického vyzařování jim poskytovala výhled do širého kraje. Zatímco pro ně to byla záležitost strategického významu, pro nás je to báječná možnost, jak si prohlídnout půvabnou a tajemnou krajinu Brd z ptačí perspektivy... Někdy se uvádí, že na Plešivci stávalo rozlehlé keltské oppidum. Není to ale tak přesná informace. Hradiště tu vskutku bylo, ale svým způsobem mnohem významnější, než kdyby se jednalo o stavbu z keltských časů. Na více než 60 hektarech se na vrcholku hory rozkládalo přibližně v době 1200 až 1000 let př. n. l. hradiště lidu příslušejícího ke knovízské kultuře. A nebylo to sídlo ledajaké. Poblíž významné obchodní stezky tu "Knovízané" vybudovali opevněné hradiště, které patřilo k největším ve střední Evropě a archeologové se shodují v tom, že mělo nesporný význam i za hranicemi regionu. [pullquote_right]Zdejší hradiště bylo střediskem nejen obchodním, ale poskytovalo i obranu proti ozbrojeným nepřátelům. Hradištní valy byly nasypány až do čtyřmetrové výše a na nich stála ještě kůlová palisáda. [/pullquote_right] Knovízská kultura se vyznačovala velmi vyspělým opracováním bronzu, z kterého se vyráběly nejen krásné zbraně, ale také předměty denní potřeby. Dalším charakteristickým rysem byly právě opevněná sídla na vyvýšených místech a v neposlední řadě kanibalismus. Přesto můžeme říct, že se jednalo o první skutečně vyspělou kulturu, která možná splynula s dalšími podobnými a z ní pak vzešli naši tuzemští Keltové. Ale zpět na Plešivec…

Jezírko plné pokladů

Zdejší hradiště bylo střediskem nejen obchodním, ale poskytovalo i obranu proti ozbrojeným nepřátelům. Hradištní valy byly nasypány až do čtyřmetrové výše a na nich stála ještě kůlová palisáda. Pozůstatky po této fortifikaci jsou ostatně dodnes na některých místech dobře patrné. Plešivecké hradiště plnilo také kultovní úlohu a kvůli zdejším rituálům se sem sjížděli lidé i z dalekých krajů. Poté, co ho "Knovízané" opustili, už nikdy nenabylo svého významu, i když se sem pozdější Keltové vraceli a využívali magického vyzařování ke svým náboženským obřadům. A ve zdejším krásném jezírku, které se vyznačuje neobvyklou smaragdovou barvou, možná ukryli poklady, protože považovali prameny a vodstva za místa tajemná a k ukrývání cenností doslova předurčená. Možná že právě tak vznikly dodnes živé pověsti o tom, že v Plešivci je ukryt zlatý stolec a také zlatá socha koně. [caption id="attachment_12960" align="alignnone" width="600"] Jezírko, které je údajně plné pokladů...[/caption] Na úpatí hory je obrovský viklan, který ač přírodního původu, připomíná megalitické památky. Novodobí pohané si ho ostatně zvolili za svou svatyni, takže vedle něj kladou své drobné votivní dary.