Pootevřené dveře do druhého světa se za vámi mohou navždy zavřít

Někteří badatelé zcela vážně tvrdí, že paralelní světy nejsou ani fikce, ani výmysl. Druhé světy i jiné formy a úrovně života podle nich skutečně existují. To dokonce nevylučují ani odborníci na kvantovou fyziku. Konkrétní důkaz zatím není, ale případy, kdy se lidé dostali do tajuplného světa „za zrcadlem“, se prý občas stávají a většinou jsou docela děsivé. Některé z nich popsal ve své knize „Tajemství paralelních světů“ Vadim Černobrov.  K jednomu došlo v Anglii v hrabství Surrey v 60. letech minulého století. Jedna dívka šla na procházku do lesa a najednou si uvědomila, že z něj nemůže zpátky. Viděla sice stráň, na kterou se potřebovala dostat, ale zničehonic ji obklopila jakási neviditelná stěna, která jí znemožňovala průchod. Dívka začala volat o pomoc, pokoušela se skrz stěnu projít, ale nebylo to možné. Pátrací skupina, která se ji po několika hodinách vydala hledat, chodila v její těsné blízkosti, ale neslyšela ani její volání, ani pláč, děvče přitom všechny členy skupiny pozorovalo.  Když odešli, stěna se „vypařila“ a děvče, třesoucí se hrůzou, mohlo jít konečně domů. Její příběh svědčí o tom, že lidé, kteří se dostanou do paralelního světa, nás v našem světě mohou vidět i slyšet, zatímco my o jejich existenci nemáme ani tušení. Může to být ale i naopak. Ve Volgogradské oblasti je Medvedická anomální zóna, se kterou je spojena také jedna zajímavá historka. V roce 1998 se do místního lesa vypravili čtyři turisté a narazili tu na dva lidi, kteří se před nimi zničehonic zjevili. Když na ně volali, dotyčné osoby na ně vůbec nereagovaly, a stejně jako se objevily, najednou i zmizely, doslova se rozplynuly ve vzduchu.

Okno v prostoru a v čase

Někteří badatelé se domnívají, že zřejmě existuje cosi jako „okno v prostoru a v čase“. Někdy se stane, že lidé jím vstoupí nejen do druhých světů, ale zároveň i do jiného prostoru i času.  Mohou tak zůstat v přítomnosti, ale dostat se i do budoucnosti nebo do minulosti. Dost často lidé zmizí beze stopy, a v případě, že se jim podaří vrátit nazpět, mívají zdravotní problémy.

Podle některých badatelů existuje i cosi jako přechodná zóna – hranice mezi sousedními světy, která se může rozšiřovat i zužovat, zkrátka mění rozměry. S tou se například spojuje zmizení celé vesnice poblíž ruského Krasnojarsku, ke kterému došlo v roce 1936.

Město Marcahuasi v Peru proslavil kamenný les, ve kterém je údajně také vchod do paralelního světa. Doktor Raúl Sentano z Limy popsal případ své pacientky, která trpěla netypickým částečným ochrnutím těla. K onemocnění došlo po jejím zážitku v kamenném lese, kam se šla jednou projít se svou přítelkyní. Na jednom místě narazily obě ženy na jasně osvětlený dům, ze kterého se ozývala taneční hudba. Obě přítelkyně došly až k domu, když najednou ucítily velký chlad. Sentanova budoucí pacientka pootevřela dveře a viděla uvnitř tančit lidi v kostýmech ze 17. století. Chtěla vstoupit, ale přítelkyně, která si vzpomněla na pověsti spojené s místem, ji na poslední chvíli strhla zpět.  Dívka utrpěla paralýzu té části těla, kterou se dostala do osvětlené místnosti. Fenomén paralelních světů je zatím obestřen rouškou tajemství. Provází ho také množství faktů, které si protiřečí. Z druhého světa se vrátilo děvče v Surrey i členové Medvedické expedice. Není vůbec vyloučeno, že paralelních světů jsou celé desítky a každý je úplně jiný. Každopádně zcela určitě nejsme připraveni otevřít dveře a do některého „světa za zrcadlem“ vstoupit. Nebo snad ano? Zdroj: Tainy.net