Přistávali na Šumavě mimozemšťané?

Přemýšleli jste někdy, kde najdete nejstarší stavbu u nás? Na tuhle hádanku je překvapivě jednoduchá odpověď. Nachází se na Šumavě, nedaleko Kašperských Hor a říká se jí Obří hrad. Samotná stavba je ale jeden velký otazník. Kdo ji postavil? K jakému účelu? A proč si vybral tak divnou lokalitu? Obří hrad pochází prokazatelně z časů před naším letopočtem. Archeologové se ovšem přou, zda se s jeho stavbou započalo v 6. nebo v 1. století př. n. l. Nejsou schopni odpovědět i na další otázky. Velkou záhadou je už místo, které si Keltové či jejich přímí předchůdci vybrali. Táhlý horský hřbet v nadmořské výšce přes 950 m n. m. je netypickou keltskou „stavební parcelou“. Jejich oppida se nikdy „nešplhala“ výš než 500 m n. m. V okolí nebyla odhalena žádná pravěká naleziště zlata či rud, nevedly tudy ani obchodní stezky. Přesto tu je kamenným valem obehnáno dva a půl hektaru kamenité půdy. Valy jsou ovšem víceméně symbolické, těžko by mohly sloužit například jako opevnění proti nepříteli. Nejednalo se tedy rozhodně o vojenskou pevnost nebo o místo, kam by se lidé z okolí uchylovali v případě nebezpečí. Měli by to sem ostatně dost daleko, nejbližší pravěké osídlení je vzdáleno několik desítek kilometrů.

Keltský soudní dvůr nebo obři z hvězd?

[caption id="attachment_8196" align="alignright" width="379" caption="Samotná stavba je jeden velký otazník. Kdo ji postavil? K jakému účelu? A proč si vybral tak divnou lokalitu?"][/caption] Proč tedy Obří hrad vznikl? Protože archeologický průzkum z poloviny 20. století nenašel nic, co by vysvětlilo účel stavby (zcela chyběly například nálezy keramiky, nebo kosterní pozůstatky apod.), nezbývají než hypotézy či dokonce spekulace. Příznivci teorie o kontaktech pravěkých lidí s mimozemskými civilizacemi mají jasno: Jednalo se o přistávací plochu pro vesmírné lodi. Prostor tomu skutečně odpovídá: Hradby jsou nízké ze směru, který se jeví jako vhodnější k přistávání, zatímco v místech, kde by létací stroj mohl spadnout ze srázu, jsou naopak vysoké. Stopy po návštěvách „učitelů z hvězd“ pochopitelně nenajdeme, vždy je po sobě pečlivě odklidili… Hůře se hledá vysvětlení těm, kteří rádi zůstávají nohama na zemi. Obří hrad nemohl být ani nějakým náboženským střediskem. Četné archeologické sondy neodhalily jediný náznak obětí, ať už lidských nebo zvířecích, chybí i dary v podobě různých votivních předmětů či drahých kovů, které Keltové rádi obětovávali svým bohům. Řešení záhady možná nabízí zmínka ze slavného díla neméně slavného Gaia Julia Caesara. Ten ve svých Zápiscích o válce galské hovoří o místě ležícím ve středu Galie, kde se scházejí Keltové různých kmenů, když mají nějaké spory a tam se dočkají rozsudku. Jednalo se tedy o takový „všekeltský“ soudní dvůr. Jeho poloha, tak jak ji Caesar popisuje, by dobře odpovídala jihu Čech. Že by Obří dvůr byl oním místem, kde se urovnávaly i „mezinárodní“ keltské spory? Těžko říct, ale je to vysvětlení přece jen pochopitelnější než to, které nabízí jedna místní stará pověst: Jak název odpovídá, v Obřím hradě bydleli dlouho skuteční obři, kterých se bálo celé okolí. Jenže ani po nich nezůstala jediná stopa. Pokud to ovšem nebyli obři z jiných planet, kteří po sobě možné stopy zlikvidovali, jak už jsme zmiňovali o několik řádek výše…