Proč na Zemi přežil jen homo sapiens?
Ještě relativně nedávno naši planetu obývali nejen příslušníci rodu homo sapiens, ale celá řada dalších lidských druhů. Všechny – s výjimkou člověka moudrého – vyhynuly, například člověk neandrtálský asi před 30 000 lety a člověk floreský před 12 000 lety. Za homo sapiens přitom tito lidé nijak nezaostávali, ani v intelektu ani ve způsobilosti k lovu. Proč k tomu došlo?
„Před 100 tisíci lety žilo na Zemi současně několik lidských druhů, ale přežil pouze ten náš,“ uvedl archeolog Chris Stinger z britského Muzea přírodních dějin.K našim vyhynulým příbuzným patří například homo ergaster (člověk dělný), který se objevil v Africe před dvěma milióny let. Měl velmi dobře vyvinutou kostru, která mu při běhu umožňovala dosahovat rychlosti dnešních olympijských vítězů. Tento člověk čelil mimořádně suchému a teplému klimatu, takže se tělesně velmi dobře přizpůsobil žáru. Na těle už neměl hustou srst, aby se mohl snáz ochlazovat potem. Díky svým schopnostem se nakonec dostal i za hranice afrického kontinentu – do Asie. Jeho pozůstatky byly objeveny na nejrůznějších místech od Turecka po Čínu. Právě v Asii dosáhl nového stádia rozvoje, kterému říkáme homo erectus (člověk vzpřímený). „Šlo o nevelkou populaci lovců a sběračů,“ upřesnil archeolog Chris Stinger. „Tito lidé byli vysoce mobilní a v sílící drsné konkurenci dokázali získávat potravu nejrůznějšími způsoby. V mnohém se podobali současnému člověku – tvarem i stavbou těla,“ dodal.
Vulkán, který změnil chod dějin
V Africe se zhruba před 120 tisíci lety objevil také homo sapiens. Ve zhruba stočlenných skupinkách se z Afriky postupně přesouval do Evropy, kterou tou dobou obývali lidé neandrtálští. Část populace zamířila také na východ, na území dnešní Indie.Nejde jen o velikost mozku
Proč k tomu došlo, není zcela jasné. Člověk vzpřímený byl totiž největší z našich předků. Je pravda, že mozek homo sapiens byl o něco větší, ale velikost není to hlavní. Důležité je, jaké jeho části byly nejrozvinutější. „Části mozku odpovědné za rozvoj jazyka a řeči byly u homo erectus rozvinuty v mnohem menší míře,“ říká paleontolog John Shea. „Jednou z klíčových vlastností homo sapiens je schopnost plánovat dopředu. A své poznatky může zásluhou řeči a jazyka předávat i druhým jedincům.“ Právě schopnost komunikace byla důvodem, proč u raného člověka došlo k rozvoji obchodu a rozšíření nových pracovních prostředků. To potvrzují i archeologické nálezy. Homo erectus nepřišel za milión let s ničím jiným než s primitivní sekerou, zatímco homo sapiens disponoval mnohem vyspělejšími nástroji, například kopím. „Mezi námi a nám nejbližšími primáty, gorilami a šimpanzi, existuje obrovská propast,“ dodává Shea. „Pokud by ale přežily ostatní druhy hominidů, rozdíl mezi nimi a námi by nebyl tak markantní, šlo by spíš o jemný přechod jednoho druhu v druhý. A pak bychom si také nepřipadali tak výjimeční.“Publikováno: 28. 06. 2011
Kategorie: Zajímavosti