„Sjížděl“ se William Shakespeare marjánkou?

Žil, nebo nežil? A kým vlastně ve skutečnosti byl? I my už jsme se na tuhle otázku ptali (viz článek Krycí jméno Shakespeare). Ale oficiální britská historická věda je neúprosná. William Shakespeare podle ní žil, tvořil a zemřel. Právě díky exhumaci jeho ostatků chtějí antropologové odpovědět na řadu sporných otázek, které se kolem osobnosti velkého světového dramatika neustále vznášejí. Jenže to vypadá, že spíše než jednoznačných odpovědí se dočkáme dalších nejasností a historických otazníků. Už teď začíná v ostrovním království kolem plánovaného vědeckého projektu houstnout atmosféra.

Koukněte se mu na zoubek

Za pět let nastane pro všechny „shakespearology“ a milovníky proslulého literáta rok s velkým R. V roce 2016 uplyne rovných 400 let od smrti Williama Shakespeara a už teď je jasné, že minimálně ve Velké Británii se při příležitosti tohoto výročí uskuteční celá řada vážných i méně vážně pojatých akcí. Jednou z těch naprosto seriózních je otevření dramatikova hrobu a exhumace jeho tělesných ostatků. Vědci už předali oficiální žádost anglikánské církvi a zřejmě nic jim nebude bránit v tom, aby se pohroužili pod podlahu kostela Nejsvětější Trojice ve Stratfordu nad Avonou. Až vyzvednou Shakespearovo tělo na denní světlo, bude mít chudák dramatik na hodně dlouho po zaslouženém klidu. S pomocí nejmodernější počítačové techniky se prý dočkáme konečně jeho skutečné podoby, která bude zrekonstruována s pomocí lebky, stejně jako trojrozměrného modelu jeho postavy. Další část antropologického týmu se vrhne na rozbor kostí a zbytků tkání a vlasů, aby zjistila, co bylo skutečnou příčinou dramatikovy smrti, jakými chorobami trpěl během života a nejspíš bude možné zjistit i to, jak vypadal jeho běžný jídelníček.

Proč ten poplach?

Jedná se tedy o běžný antropohistorický výzkum, tak jako například u nás byly prozkoumány ostatky knížete Václava, Karla IV. a některých dalších historických osobností? Podobné výzkumy jsou běžné pochopitelně i v jiných zemích, takže je trochu s podivem, proč se kolem bádání nad Shakespearovým hrobem a jeho tělem zdvihá poměrně silná vlna nevole.

Vědci už předali oficiální žádost anglikánské církvi a zřejmě nic jim nebude bránit v tom, aby se pohroužili pod podlahu kostela Nejsvětější Trojice ve Stratfordu nad Avonou.

Na ní se veze poměrně silná skupina lidí, kteří jsou zásadně proti jakékoliv exhumaci: prostě mrtvý člověk má mít mír a pokoj. Silným hlasem se ale ozývají i dramatikovi příznivci a mnozí odborníci, kteří by sice byli velmi rádi, kdyby se o svém „miláčkovi“ dozvěděli maximum novinek, kdyby ale neexistovalo jedno velké ALE...

Tohle by narkoman nezvládl

Jedním z hlavních iniciátorů celého průzkumu je jistý profesor Francis Thackerey z univerzity v jihoafrickém Johannesburgu. A ten už se v Británii postaral před časem o jeden roztomilý shakespearovský skandálek... [caption id="attachment_3880" align="alignright" width="186" caption="Jedním z hlavních iniciátorů celého průzkumu je jistý profesor Francis Thackerey z univerzity v jihoafrickém Johannesburgu. "][/caption] Na zahradě dramatikova domu ve Stratfordu našel 24 starých dýmek patřících velkému Willovi. Ojedinělého nálezu se hned chopil tým specialistů a zjistil mimo jiné, že některé z nich nesou stopy toho, že se z nich kouřilo konopí. Jednalo se o druh, který se ve středověku v Anglii běžně pěstoval a byl speciálně šlechtěn pro zdejší klimatické podmínky. Velmi záhy po objevu vytryskly gejzíry vášní... William Shakespeare jako kuřák „marjánky“? Nemyslitelné! Jak by mohl narkoman stvořit ta nejkrásnější díla světové dramatické tvorby? Varianta, že to bylo možná právě proto, že měl mistr svou mysl uvolněnou a povzbuzenou troškou měkké drogy, je prostě pro skalní „shakespearomilce“ a „shakespearovědátory“ absolutně nepřijatelná. A profesor Thackery by měl vrátit vysokoškolské diplomy. Místo vracení diplomů ale došlo na to, že Thackery bádá v „kauze Shakespeare“ dál a týmoví kolegové ho nezavrhli, naopak. Věří, že právě jeho přístup plný nadhledu a postrádající omezující dogmata představuje v moderní vědě závan svěžího badatelského větříku. Ale ani ten nejspíš neudělá jasno u těch nejpalčivějších záhad, které se kolem slavného dramatika za čtyři století nahromadily. Je dokonce velmi pravděpodobné, že poměrně nákladný výzkum bude patřit ostatkům obyčejného kupce ze Stratfordu, jehož jméno si někdo v druhé polovině 16. století vypůjčil... Zdroj: Daily Mail