Skleníkové plyny produkovali už staří Římané

Skleníkový efekt je považován za smutný výdobytek naší moderní doby. Jenže na jeho vzniku se podílely už dávné generace, a to v časech, o kterých si obvykle myslíme, že o nějakém znečištění životního prostředí nemohla být vůbec řeč. Ovzduší dostávalo pořádně zabrat už na přelomu letopočtu. Tehdy, v období mezi 1. stoletím př. n. l. až 3. stol. n. l., existovaly na Zemi dvě velké a ekonomicky rozvinuté civilizace. Jednou byla Římská říše, tou druhou daleká Čína, ve které po čtyři století panovala mocná dynastie Chan. Obě dvě civilizační centra byla velkými producenty jednoho ze skleníkových plynů - metanu. Řím vyprodukoval ročně tuny metanu jen díky „běžnému“ provozu své starověké ekonomiky. Milióny tun dřeva a dalších rostlinných paliv byly spáleny proto, aby mohli Římané vařit, navštěvovat lázně, ale také provozovat četné doly na drahé kovy, které se nacházely hlavně v římských provinciích. [pullquote_right]Řím vyprodukoval ročně tuny metanu jen díky „běžnému“ provozu své starověké ekonomiky. [/pullquote_right]

Miliónový Řím byl antickým New Yorkem

Samotná metropole slavné říše si v mnohém nezadala s dnešními velkoměsty. Tehdejší Řím dobře znal dopravní zácpy i přelidněnost některých čtvrtí, ostatně zde na poměrně malé ploše žilo více než milión obyvatel. Není vůbec přehnané, když si římské ulice představíme jako „blízké příbuzné“ bulvárů současných asijských velkoměst, kde se mačká auto na auto a po chodnících se přelévá tisícihlavý dav. Před dvěma tisíciletími v Římě pochopitelně chyběla auta, ale koňské povozy i vozíky, které využívaly tažné síly nebohých otroků, byly z hlediska „přecpanosti“ dostatečnou náhradou. Podobně vypadala i metropole čínské říše Chan. Miliónový Čchang-an (dnešní Si-an) na řece Wej byl kypícím velkoměstem a podobně dynamicky se rozvíjela celá země. Husté osídlení i rozvinutá průmyslová výroba potřebovaly neustálý přísun energie, kterou Číňané získávali spalováním dřevěného uhlí. A druhý velký celosvětový zdroj metanu byl na světě... Pro přesnost ovšem dodejme, že produkce metanu, případně dalších skleníkových plynů, byla ve starověku nesrovnatelně menší než v současnosti. Podle dostupných odhadů to byla přibližně třetina současné produkce.