Staří mistři ukryli do svých obrazů překvapivé detaily

Procházet se mezi díly starých mistrů je jistě povznášející, ale ruku na srdce, někdy je to taky docela nuda. Několik století stará plátna strnule visí na zdech proslulých galerií a nám stále více chybí potřebné propojení s dobou, ve které vznikla, i s malíři, kteří je stvořili. Na geniální nápad, jak v nás znovu probudit zájem o „velké umění“, přišli v jedné z nejslavnějších galerií světa, v madridském Pradu. Za pomoci dnes už nejen mobilního operačního systému iOS se můžete podívat třeba na svém iPadu doslova pod kůži starým obrazům. A věřte tomu, objevy to budou překvapivě vzrušující. Madridští galeristé zatím zpřístupnili zájemcům 14 proslulých děl, ale počítá se i s dalšími. [pullquote_right]To, co lze spatřit pod povrchem, překvapilo i samotné znalce umění. Tyto vrstvy se z obrazů „sloupávají“ prostřednictvím rentgenových paprsků.[/pullquote_right] To, co lze spatřit pod povrchem, překvapilo i samotné znalce umění. Tyto vrstvy se z obrazů „sloupávají“ prostřednictvím rentgenových paprsků. Odhalí se tak přemalby: buď toho, co se malířům nepovedlo nebo nelíbilo, nebo toho, co muselo být z nějakého důvodu přemalováno. Buď ještě samotnými autory, nebo v pozdějších dobách jejich následovníky. Jedním z takto prozkoumaných obrazů je například „Snímání z kříže“ od nizozemského mistra Rogiera van der Weydena, který tvořil v 15. století. Rentgen odkryl na mistrně provedené postavě Jana Křtitele nejen na první pohled nepostřehnutelné slzy kanoucí po jeho tvářích, ale také to, že na původní malbě měl hrdlo zbrocené krví: tento sadistický prvek ale přemaloval sám Rogier. V rozích obrazu byly také odkryty malby samostřílů, což vrací malbě původní symboliku. Za prvé vznikla pro cech leuvenských lukostřelců, a za druhé si nelze nevšimnout, že postava umírajícího Krista je prohnuta do siluety připomínající luk. Ještě zajímavější a zamotanější je „skrytý svět“ na jednom z nejznámějších Rembrandtových obrazů, který nese název „Judita na hostině u Holoferna“. Kdysi byl námět malby mylně považován za Artemisii, královnu z Pergamonu, která se chystá vypít číši s popelem z mrtvoly svého muže. Ale jak ukázal rentgen, dnes používaný název je správný: pod nynější malbou byla objevena postava muže, který třímá v rukou pytel a čeká, až do něj spadne hlava biblického generála Holoferna. Ne vždy jsou ale tyto „malé objevy“ tak „krvavé“. Na jednom z Velázquezových pláten odhalil rentgen přemalbu na tváři jedné z postav. Maria Agustina de Sarmiento, dvorní dáma princezny Margarity, si asi stěžovala na to, že jí malíř namaloval ošklivý dlouhý nos (který nejspíš opravdu měla), a tak se dočkala „zkrášlující“ přemalby. Zdroj: DailyMail