Teorie o tunguzské katastrofě – pád asteroidu, nebo výbuch atomové bomby?

Tunguzský meteorit, nebo také tunguzská katastrofa je označení mimořádně silného výbuchu, ke kterému došlo 30. června 1908 v prostoru centrální Sibiře. Dodnes nemají vědci jasno v tom, čím byl vlastně způsoben. Podle nejpravděpodobnější varianty se jednalo o výbuch kosmického tělesa těsně nad Zemí. Zastánci konspiračních teorií a mnozí odborníci tvrdí ale něco úplně jiného. Testovali Sověti první atomovou bombu, nebo se Země střetla s miniaturní černou dírou?

1. Pád komety

S touto teorií přišel v roce 1930 britský matematik a astronom Francis Whipple (1876 – 1943). Jeho myšlenkou se začal intenzivněji zabývat o šestašedesát let později Samuel Grigorjan z Mechanického institutu v Moskvě. „Matematické modely naznačují, že tunguzský meteorit byla ve skutečnosti malá kometa,“ tvrdí sebevědomě Grigorjan. „Jádro komety je složeno ze zmrzlých plynů a masivních kusů ledu a až potom z kosmického prachu. Při vstupu do atmosféry se velmi rychle zahřeje a uvolněná energie by mohla odpovídat síle výbuchu,“ argumentuje Grigorjan. Názor ProcProto: Je pravděpodobné, že zmrzlé plyny by se v naší atmosféře začaly prudce zahřívat, což by mohlo vést k explozi. Mnozí odborníci ale tuto teorii zavrhují. Podle nich by velká křehkost komet způsobila explozi mnohem výše nad povrchem Země.

2. Setkání Země s černou dírou

Celkem kontroverzní teorie se objevila v polovině 20. století. Americký odborník na meteority Lincoln La Paze (1897 – 1985) tvrdil, že za tunguzský výbuch může setkání Země s malou černou dírou. Jeho studii podporují i někteří další odborníci.  Argumentují tím, že od roku 1909 byl zjištěn v kalifornských stromech zvýšený obsah radioaktivní uhlík C14. Názor ProcProto: Této hypotéze nahrává fakt, že v době výbuchu se nevytvořil houbovitý oblak (podle některých svědků se však takový mrak vytvořil). Nutno podotknout, že současná fyzika není jednotná v teoretickém vysvětlení existence černých děr tak malé velikosti. Všechno by mohl ale objasnit urychlovač částic v CERNu.

3. Mimozemšťané odstřelili meteorit

I když tato vcelku nová teorie zní přímo šíleně, někteří zastánci konspiračních teorií v ní bezmezně věří. Její hlavní zastánce Juril Lavbin tvrdí, že od totální katastrofy nás zachránili právě mimozemšťané, kteří způsobili výbuch Tunguzského meteoritu ještě před jeho samotným dopadem. Tím se jim podařilo odvrátit konec života na naší planetě. K této teorii Lavbina vede fakt, že na místě byly nalezeny zvláštní křemenné krystaly, které se dají spojit v jeden pevný řetěz. Na těchto záhadných křemenech byly objeveny i různé symboly - že by se tak jednalo o tajnou zbraň mimozemšťanů? Názor ProcProto: Je pravda, že tuto teorii ostatní experti zavrhli a kvůli Lavbinovi si ťukají na čelo. Na druhou stranu nikdo z vědců nechápe, jak se v křemenných krystalech mohly objevit zvláštní malby – na jednom z nich je dokonce vyrytý portrét neznámé osoby.  Zvláštní na tom je, že na Zemi zatím není žádná technologie, která by mohla tento typ maleb do křemene zanést.

4. Výbuch tajné atomové bomby

Je možné, že by Sověti vlastnili atomovou bombu o 37 let dříve, než byla na Zemi svržena první atomová bomba v Hirošimě? Pro jaderný výbuch svědčí zejména nepřímé důkazy, ve formě mutace živočichů a rostlin, seismologické záznamy i podobnost zpustošené krajiny s Hirošimou. V roce 1951 se do místa postiženého katastrofou vypravila mezinárodní expedice, která pomocí Geigerových počítačů (ty se používají při měření radiace) zjistila, že radioaktivita je zde až 26x vyšší, než má být. Záhadou ale zůstává, proč radioaktivita nebyla naměřena i v půdě. V případě klasického radioaktivního výbuchu by tam být musela. Názor ProcProto: V roce 1961 testoval Sovětský svaz atomovou bombu známou jako Car. Bomba byla svržena na ostrov Nová země. Následné fotografie z výbuchu nahrávají zastáncům této teorie, protože po výbuchu bomby to vypadalo přesně tak, jako v Tunguzce. Přes to všechno se i tato varianta dá považovat za nepravděpodobnou. Že by Sověti vlastnili atomovou bombu o víc než půlstoletí dříve a nepoužili ji ani v jedné světové válce, je vysoce nepravděpodobné.

5. Exploze neznámého asteroidu

S touto teorií se v současné době ztotožňuje nejvíce příznivců. Průlet asteroidu atmosférou byl pozorován mnoha svědky a je obvykle popisován jako jasná žlutá koule nebo válec letící oblohou. Výbuch v Tunguzce (podle některých svědků tři po sobě jdoucí exploze) byl natolik silný, že ho bylo slyšet až do vzdálenosti kolem 1000 km, zničil přes 60 000 000 stromů na rozloze větší než 2000 km², rozbíjel okna domů ještě v městě Vanavara, vzdáleném od epicentra asi 65 km. Seismické otřesy po explozi zaznamenaly seismologické stanice po celém světě a následný obrovský lesní požár byl pozorovatelný ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Tlaková vlna pak obletěla několikrát celou planetu. Protože se na místě exploze nenašel kráter (podle vědců by se mohl skrývat v obrovských a hlubokých močálech, kterých je v oblasti nespočet), je pravděpodobné, že k výbuchu došlo v atmosféře. Výpočty síly výbuchu se značně liší a jednotliví autoři uvádějí hodnoty 10 – 25 megatun TNT (což je asi 2000x víc než bomba v Hirošimě). Některé zdroje dokonce uvádějí až 50 megatun. Názor ProcProto: I když dosud nebyl objeven kráter, jeví se tato varianta jako nejpravděpodobnější. Jelikož se asteroid při výbuchu rozdělil na více částí, je možné, že v budoucnu se najdou hledané krátery. Tuto teorii podporuje i nejvíce svědků.

6. Elektrický výboj

Jednou ze spekulací je i ta, že k explozi 30. června 1908 nad střední Sibiří došlo díky tajnému pokusu Nikoly Tesly (1856 až 1943). Ten měl údajně pracovat na přenosu elektrické energie na dálku, tzv. „bez drátu“. Spekuluje se, že se Teslovi pokus vydařil a elektrický výboj se objevil právě na Sibiři v oblasti tundry. Jelikož neměl Tesla novou technologii plně pod kontrolou, nevěděl o tom, kde k výboji dojde. Zastánci této teorie mají jasno – k výboji došlo právě v Tunguzce. Mohl geniální vynálezce Tesla úmyslně směřovat svůj experiment na neobydlenou oblast? Názor ProcProto: Tato hypotéza je velmi zajímavá. Geniální vynálezce Nikola Tesla se zabýval výzkumem elektrických a magnetických jevů celou svou profesní kariéru. Otázkou však zůstává, proč by po jednom nezdařilém pokusu nepokračoval v bádání dál? Bál se snad mnohem větší katastrofy? Teorií o Tunguzské události je nespočet a je možné, že s rozvojem vědy a moderních technologií se vyřeší i tato již více než stoletá záhada. Jaká varianta je podle vás tou nejpravděpodobnější?