Tower of Jericho: Nejstarší mrakodrap světa

Příběh o babylonské věži je určitě jedním z nejznámějších biblických vyprávění. V Izraeli však stávala ještě jedna věž, která dnes vzrušuje odborníky mnohem více. Její zbytky najdeme v Jerichu, městě, kterému dal jméno Měsíc, protože bylo pradávným centrem uctívání měsíčního kultu. I Jericho je dobře známé z Bible, připomeňme si jen příběh o proroku Jošuovi, který zdolal zdi Jericha mocným hlasem bojových trubek a křikem svých vojáků. Starší i současné archeologické nálezy potvrzují, že si Jošua se svými lidmi musel dát s dobytím Jericha pořádnou práci. Bible ostatně naznačuje to, co moderní věda potvrdila: tohle město bylo obehnané nedobytnými silnými zdmi. Ale co je mnohem pozoruhodnější, Jericho je nejspíš nejstarším městem na světě, navíc ležícím 258 metrů pod hladinou moře. O jeho neuvěřitelném stáří vypovídá i ona tajemná věž, která vznikla před 11 tisíci lety, tedy mnohem dříve než egyptské pyramidy nebo již zmiňovaná babylonská věž.

O pevnost určitě nešlo

Samotná věž pro nás není svými rozměry nijak pozoruhodná: čněla do výšky 8 metrů a stejně tak byla široká i její základna. Přesto si už vysloužila přezdívku „nejstarší mrakodrap světa«, protože pro své tvůrce představovala rozhodně nejvyšší budovu v jejich okolí. Ale ani my, všehoznalí lidé 21. století nevíme, k čemu podivná věž sloužila. Dlouho se tradovala hypotéza, že se jedná o součást protipovodňového systému nebo o bojovou pevnost. Ale tyto hypotézy nedávný výzkum vyvrátil. Nyní přišli s novou teorií izraelští archeologové. Podle nich se jedná o věž, která souvisela s kultem letního slunovratu. Takových staveb najdeme ostatně po světě, včetně naší republiky, nespočet. „Objevnost“ poslední hypotézy ale spočívá v tom, že je tu všechno tak nějak naruby. Zatímco všechny stavby související se slunovratem pomáhaly starověkým lidem stanovit správný moment, kdy slunce slunovratu dosáhne a radovat se z toho, v Jerichu to prý bylo jinak.

Věž jako ochrana před silami temnot

Jerišská věž naopak lidi upozornila na to, že slunce i v době slunovratu zapadá a na téměř půl dne pak přichází království tmy. A té se naši předkové velmi báli. Podle izraelských odborníků se dávní obyvatelé biblického města ve věži buď před tmou schovávali, nebo byla postavena jejich náčelníky jako připomínka toho, že se mají tmy bát. Vlastně jim tak chtěli říci: Když nás budete poslouchat a budeme tvořit pospolitost, ochráníme vás před zlými mocnostmi temnoty. Nelze se ani divit, že ve vědeckém světě se tahle teorie s velkým ohlasem nesetkala. Spíše se ozývají hlasy, že by nezaškodilo vrátit se zpátky na zem a opustit za vlasy přitažené historky. Věž z Jericha si podle těchto vědců zaslouží náš zájem z mnoha jiných důvodů a nepotřebuje »pochybnou« propagaci. Například je pozoruhodné, že podobnou stavbu zvládli lidé, kteří sotva opustili kočovný způsob života a začali se zabývat primitivním zemědělstvím. Její existenci potvrzuje i skutečnost, že dávní obyvatelé blízkého východu museli žít ve fungujícím kolektivu, protože jinak by takovou »megastavbu« nezvládli. A jak jsme už psali, fakt, že Jericho je nejspíš nejstarším městem světa, sám dává možnost rozvinout řadu teorií, které posunou světovou historii zase o kus dopředu. Jedno je ale jisté. Archeologové tuto lokalitu hned tak neopustí. Vedle výzkumů nejstaršího města se budou určitě věnovat i výzkumům téměř půl hektaru velké podzemní umělé jeskyně, která před dvěma tisíci lety sloužila nejspíš jako tajný klášter, kde se ukrývali ti, kteří se chtěli naplno oddat křesťanské víře. Tu ovšem tehdy Římané, kteří v Izraeli tehdy vládli, krutě pronásledovali.