V Arktidě zuří válka lišek

Nejenom lidé se mohou nenávidět. Také mezi zvířaty probíhají bitvy o území a o prostor k životu. Spoluobyvatelé naší planety k nim nepotřebují zbraně hromadného ničení jako my, ale výsledek je stejný. Nakonec vyhraje jen jedna strana. Typickou ukázku zvířecí války mohou nyní vědci pozorovat v arktických oblastech euroasijského kontinentu. Tato oblast byla tradičně domovem polárních lišek. Jejich hustá a nádherně bílá kožešina byla tisíciletími zdejšího života uzpůsobena k pobytu v drsných a po většinu roku velmi chladných klimatických podmínkách. Tak nás to ostatně učili už ve škole, že zvířata z polárních oblastí přežijí právě díky tomu, že se jejich fyziognomie arktickým podmínkám přizpůsobila. Z toho logicky plynulo, že třeba naše liška obecná by v Arktidě měla smůlu. Ale omyl.

Přežijí naše chytré lišky?

Nedávno vyšla v časopise Polar Biology zpráva, která naši školní představu staví na hlavu. V některých částech Skandinávie a také v Rusku se v poslední době objevují lišky obecné, které nejenže přežívají, ale navíc ještě masivně válcují své arktické příbuzenstvo. Vědci už několikrát pozorovali, že polární lišky při setkání se svými zrzavými příbuznými raději utečou ze svých nor a nechají v nich klidně i svá mláďata. Ta buď uhynou, nebo pokud jsou už starší, se o sebe musí postarat sama. Jejich »zbabělosti« se nemůžeme divit, liška obecná někdy bývá až o čtvrtinu větší než její polární sestřenice. Vzájemná bitva dvou liščích druhů je do jisté míry výsledkem klimatických změn, jejichž výsledkem je mírné oteplení v některých arktických oblastech. Dalším důvodem liščí invaze je, že populace lišky obecné zřejmě stoupla natolik, že někteří jedinci jsou nuceni hledat nová teritoria. Zoologové teď s napětím očekávají, jak vše skončí. Někteří ale zrzavým liškám velkou naději na přežití v Arktidě nedávají. Nejen proto, že jejich kožich není zdaleka tak hustý jako u lišek polárních. Ale chybí jim i tlapky pokryté jemnou srstí, která polární zvířata chrání při chůzi na ledu a sněhových pláních.