V původu psů panuje velká neznámá

Na počátku byl vlk. Z něj pak vznikla jednotlivá plemena psů. V tom mají vědci jasno, ale dál je pěkně zataženo. Lidský rozum totiž jen stěží pochopí, že s vlkem má něco společného i současná čivava nebo bostonský teriér. A podobných příkladů bychom našli celou řadu. Až donedávna panovalo přesvědčení, že plemena, jako například afgánský chrt, šarpej, akita, faraonský chrt nebo mastifové, jsou jedněmi z nejstarších plemen na světě. Ale všechno je prý jinak. I když třeba psi na starých egyptských kresbách a reliéfech vypadají právě jako faraonský chrt, mají tito starověcí psí mazlíci s těmi současnými faraonskými chrty jen pramálo společného. Tisíciletí různého křížení a šlechtění udělalo v genech našich čtyřnohých přátel takový zmatek, že se lze jen těžko dobrat jejich starověké podoby. Musíme se tak smířit s tím, že nejstaršími vyobrazeními současných plemen jsou ta, která nacházíme na starých obrazech, nejčastěji na loveckých motivech z doby renesance a baroka. Právě na nich můžeme docela dobře rozeznat například předky některých loveckých nebo společenských plemen. Výjimku z předešlé teorie snad tvoří jen psí rasy jako basenži, saluka a dingo. Ty mají jiný, „jednodušší" genetický původ než ostatní plemena, a díky tomu jsou právě pravděpodobně nejstaršími druhy psů naší planety. Ostatně se jim také mezi kynology říká „primitivní" plemena.