Věda v rukou šílenců

Jak známo, věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými vědci, kteří posunuli vědění lidstva o mnoho dál, se ale pochopitelně objevili i exoti, kteří se seriózním výzkumem neměli vůbec nic společného. Anebo zpočátku měli, ale pak se jejich snažení zvrtlo nežádoucím směrem. Podívejte se na pár nejšílenějších vědců a vynálezců.

1. Vladimir P. Demichov (1916 - 1998)

Tohoto sovětského vědce lze považovat za pionýra transplantační chirurgie. Už od 30. let minulého století zkoušel transplantace srdce, ovšem v 50. letech se zaměřil na přesuny hlav - naštěstí nikoli lidských, nýbrž psích. Jeden z jeho nejznámějších pokusů dopadl tak, že k dospělému německému ovčákovi "přidělal" hlavu štěněte. Ta se neustále pokoušela dostat k mléku, ačkoli výživu nepotřebovala. Nešťastné dvouhlavé zvíře naštěstí brzy zemřelo. Jeho práce se stala mimo jiné inspirací a součástí děje filmu Akta X: Chci uvěřit.

2. Stubbins Ffirth (1784 - 1820)

Americký lékař se zaměřil na výzkum žluté zimnice. Až potud by bylo vše v pořádku nebýt toho, že se rozhodl sám na sobě otestovat hypotézu, kterou razil - byl přesvědčen, že žlutá zimnice není infekční nemoc. Nejdříve si do vlastních žil vpravoval zvratky nakažených lidí, později zvratky dokonce pil. Kupodivu neonemocněl, ale ne proto, že by jeho hypotéza byla správná. Až později se zjistilo, že infekce se musí dostat přímo do krevního oběhu, a to zejména prostřednictvím komářího kousnutí.

3. Josef Mengele (1911 - 1979)

"Anděla smrti" asi není třeba zvlášť představovat, šílený doktor prováděl za druhé světové války morbidní a sadistické experimenty na lidech v koncentračním táboře v Osvětimi. Obyčejně působil v doktorské delegaci, jež kontrolovala přicházející vězně a vyšetřovala, kteří z nich jsou vhodní pro práci a experimenty, a kteří budou okamžitě posláni do plynové komory. Zaměřil se také na "výzkum" dvojčat - nejméně jednou se je pokusil spojit uměle sešitím jejich tepen dohromady. Tento "vědecký pokus" se nezdařil a způsobil vážné zanícení rukou obou dětí.

4. Johann Conrad Dippel (1673 - 1734)

Předlohou hororového doktora Frankensteina z románu Mary Shelleyové byl právě tento vědec, který se narodil na zámku Frankenstein poblíž německého Darmstadtu. Vystudoval teologii, filozofii a alchymii a vyráběl živočišný olej z kostí a krve nejrůznějších zvířat. Ten byl známý jako "Dippelův olej" a byl pokládán za splněný sen všech alchymistů, tedy za elixír života. "Proslavily" ho také nejrůznější bizarní anatomické pokusy, ke kterým si "půjčoval" mrtvoly z místního hřbitova. Některé části těl vařil v obrovských kádích a z takto získaných ingrediencí pak vyráběl své lektvary. Pokoušel se také o přesun hypotetické lidské duše z jednoho těla do druhého - z jedné mrtvoly se jí snažil "vlít" do druhé pomocí trychtýře.

5. Giovanni Aldini (1762 - 1834)

Italský "elektrikář" byl synovcem Luigiho Galvaniho. Galvani objevil, že svaly mrtvých žab se po zásahu jiskry statické elektřiny stahují.  Později zjistil, že se stahují i poté, co se jich dotýká bimetalickým obloukem. Tento fyziologický jev dostal název "galvanismus". Aldini šel v pokusech ovšem dál a vybíral si k nim lidská mrtvá těla. A své bizarní pokusy předváděl před širokým publikem po celé Evropě doslova jako divadelní představení. Nejhrůznější podívanou připravil londýnskému publiku v r. 1802, když "oživil" mrtvolu oběšeného vraha George Forstera. Do jeho rekta pustil proud, takže mrtvý muž začal vypouštět větry a všelijak kopal a škubal nohama. Aldini se zaměřil také na Forsterův obličej, takže nebožtík otevřel dokonce i levé oko. Lidé, kteří šílenému spektáklu přihlíželi, byli přesvědčeni, že zločinec obživl, takže musel být nakonec "popraven" znovu. Jeden z diváků dokonce hrůzou zkolaboval a zemřel.

6. Sergej Brjuchoněnko (1890 - 1960)

Sovětský vědec slavil největší úspěchy v éře nejtvrdšího stalinismu. Ve 30. letech dělal pokusy na psech ve snaze zjistit, jak by se daly provádět operace otevřeného srdce. Vynalezl mimo jiné primitivní stroj zvaný autojektor (mělo jít o umělé srdce a plíce). Právě s jeho pomocí se mu dařilo udržet naživu hlavy psů oddělené od těla. V roce 1928 jednu takovou vystavil před posluchači. Aby jim předvedl, že je pravá, udeřil kladívkem o stůl a hlava s sebou cukla. Když jí posvítil do očí, začala mrkat. Když jí nakonec vpravil do tlamy kus sýra a zbytky po chvilce vypadly koncem jícnu, diváci měli dost a odpadli.

7. Andrew Ure (1778 - 1857)

Skotského řezníka, tedy vlastně lékaře, "proslavily" 4. 11. 1818 pokusy na živém "pacientovi". Nejdříve mu provedl řez na zátylku a odebral mu část páteře. Potom ho řízl do levého boku a potom ještě do paty. Na zátylek a bok mu pak umístil elektrody, které nebožákovi působily nekontrolovatelné křeče. Další mu pak umístil na patu, což jeho oběť vyprovokovalo k tak silnému kopnutí, že málem zranil Ureova asistenta. Další experiment prováděl v otevřené hrudní dutině, kdy sledoval pohyby bránice při dýchání. Pak se zaměřil na výrazy v nešťastníkově obličeji (pořád šlo o jednu a tu samou pokusnou osobu). Pomocí elektrod se mu dařilo měnit výrazy tváře - od rozčilení, přes strach, znechucení až po nehezký smích. To vyděsilo přihlížející natolik, že se jeden z lékařů, který měl hodně silný žaludek, pozvracel. Závěrečný experiment měl diváky přesvědčit, že dotyčný je stále naživu - Ure ho řízl do ukazováčku a jeho "pokusný králík" zvedl hlavu a zadíval se do publika. Netřeba snad  dodávat, že to bylo v šoku.

8. Shiro Ishii (1892 - 1959)

Experimenty na "biologickém materiálu", které prováděl tento japonský mikrobiolog, jsou skutečně zrůdné. Během druhé čínsko-japonské války se v jeho výzkumném centru (oficiálně pobočce laboratoře pro prevenci šíření epidemií) vězni pitvali zaživa, amputovaly končetiny a přišívaly k jiným částem těla, byly jim zaživa odebírány části jater, ledvin, mozku. Ishii zkusil i vyoperovat žaludek a přišít jícen rovnou k vnitřnostem. Do ledvin vězňům vpichoval koňskou moč a do žil vzduch. Vězni byli také  nuceni jíst jídlo prolezlé cholerou. ženám byly vyoperovávány plody. Dělaly se testy i na dětech a nemluvňatech. V roce 1936  byla založena Jednotka 731, oficiálně určená k čištění vody - ve skutečnosti se v ní prováděly další pokusy na živých lidech. "Péči" pana doktora nepřežily tisíce lidí… Za zmínku určitě stojí i to, že Ishii získal po válce imunitu a za své činy nebyl nikdy souzen.