Vědci našli zkamenělou smrt

Paleontologům se dostal do rukou neobvyklý nález – tři tvorové pojídající jeden druhého. Hostina byla hodně rychlá a pro všechny účastníky skončila špatně. K tragédii došlo asi před 120 milióny let na území dnešního Německa, které tou dobou pokrýval oceán. V mořské vodě tehdy žila dravá zubatá ryba aspidorhynchus. Vzduchem létali pterosauři – okřídlení ještěři. Jeden z nich dostal hlad a vylovil z vody malou rybku, kterou vědci řadí k druhu leptolepides. Ještěr už ji prakticky celou zhltl, když se sám stal obětí nenasytného aspidorhyncha.  A uvízl v jeho tlamě… Proč zahynul leptolepides, je jasné: ptakoještěr ho sežral. Dá se předpokládat, že také ještěr to měl rychle za sebou, protože aspidorhynchus ho kousl a potopil.  Ale proč uhynul i aspidorhynchus, který svůj úlovek nestačil ani pořádně ochutnat? Vědci jsou na vážkách, protože na rybě nenalezli smrtelné zranění, které by jí ptakoještěr ve smrtelné agónii mohl způsobit. Sloužili vůbec ptakoještěři rybám jako potrava? Autor nálezu, paleozoolog Eberhard Frey z Muzea přírodní historie v Karlsruhe, tvrdí, že z jednoho nálezu nelze učinit jednoznačný závěr. Dá se ale předpokládat, že pravěké dravé ryby se vrhly na vše, co viděly, včetně tvorů, na které jim zjevně nestačily síly. Není vyloučeno, že už mrtvý ptakoještěr stáhl svou vahou aspidorhyncha na dno, kde pak ryba nebyla schopna uvolnit čelisti a po nějaké době pošla také.  A všichni tři účastníci „poslední večeře“ se pak stali součástí sedimentárních hornin, až je po 120 miliónech let objevil Frey. Délka dravé ryby činila asi 60 cm. Rozpětí křídel největších pterosaurů dosahovalo ale až 12 m. Zdroj: kp.ru