Velkou Moravu zlikvidovaly klimatické změny

Řeka Morava je nejen 354 kilometrů dlouhým tokem, z čehož téměř 270 kilometrů protéká naší republikou, tedy přesněji její stejnojmennou částí. Tento říční tok ovlivnil dějiny nejen našich národů. Od pravěku vedly podél Moravy schůdné cesty, kterých využívali obyvatelé »Praevropy« ke svému putování ze severu na jih a naopak. Svědčí o tom samotné jméno řeky: Morava vznikla z předkeltského výrazu pro vodu nebo močál. Zdejší dopravní tepny, jak bychom dnes řekli my, měli ve velké oblibě zvláště Germáni. Z názvu Morava nejspíš vzniklo německé slovo »Marsch«, které znamená nejen močál či bahnisko, ale také pochod, neboli marš. To zřejmě jako připomínka dávných cest, které germánské hordy a karavany podél Moravy absolovovaly. Pro pořádek dodejme, že v němčině existuje i sloveso »marschieren«, které pochopitelně znamená pochodovat. A jeho obdobu ve slovese »marcher« má i francouzština. Podle některých lingvistů ale máme hledat Moravu i za dalším německým slovem »Märchen« – česky pohádka. Nejspíš připadala moravská země Germánům natolik krásná, kdo ví...

Zlikvidovaly Velkou Moravu obří povodně?

Jenže řeka Morava ovlivnila nejen vývoj jazyka, ale nejspíš se podepsala také na neslavném konci slavné Velkomoravské říše. Oficiální historie a archeologie dodnes tvrdí, že za rozpadem tohoto státního útvaru stály nejspíše vzájemné neshody jeho vládců a také nájezdy maďarských kočovníků. Tomu by ale odpovídaly nálezy vypálených sídlišť se známkami vraždění a rabování. Jenže ouha, takových nálezů mnoho není. Podle současných výzkumů, kdy do hry vstupují i paleobotnikové a paleogeologové, se zdá, že Velkou Moravu zlikvidovaly podobné klimatické změny, které prožíváme i my na počátku 21. století. Už na přelomu 9. a 10. století dochází na severní polokouli k celkovému oteplování. Průměrné teploty tehdy stouply o 2 až 3 stupně Celsia a arktické ledovce postupně tály. Je tu řeč mimo jiné o době, kdy se na Islandu, který se tehdy stal příjemně obyvatelnou zemí, začali osidlovat Vikingové. Lze tedy očekávat, že se měnilo i klima i v našich zemích. Vše také nasvědčuje tomu, že se na počátku 10. století Moravou přehnaly podobně ničivé povodně, jaké jsme zažili v minulých patnácti letech i my. Počátkem 10. století mohla mít taková katastrofa přímo osudové následky. Měla je ostatně i pro nás. Navíc mohla tato katastrofa přijít v nejméně vhodnou dobu, kdy velkomoravská vojska porážejí Maďaři, země je zřejmě zbavena své mocenské elity a prožívá zmatek a bezvládí. O tom, jaký chaos tehdy panoval, podává ostatně nepřímé svědectví i to, že neexistují spolehlivé prameny, z nichž bychom mohli konec tak významného a bohatého mocenského objektu, jakým Velká Morava bezesporu byla, spolehlivě zrekonstruovat. Mnohé by nám o tom možná řekla právě řeka Morava, ale ta jaksi naší řečí mluvit neumí...