Vikingové ve službách římské říše

Z počátku to vypadalo jako nenápadný nález, ale díky němu bylo odhaleno zase jedno doposud skryté „vikinské“ tajemství. Zkrátka a dobře, tihle bojovní Seveřané umí stále překvapovat… Vesnička Vang ve švédském kraji Blekinge je docela obyčejná a donedávna ničím zvláštním nevynikala. To ovšem skončilo ve chvíli, kdy tu archeologové našli 28 zlatých figurek velkých cca 2 - 3 cm, kterým se ve Skandinávii říká „guldgubbars”, což v překladu znamená něco jako „Starý zlatý muž“. Existují podobné v ženské variantě zvané pro změnu „Stará vdova“. „Guldgubbary“ se běžně v zemi nacházejí, většinou tam, kde bylo nějaké staré kultovní středisko, protože je lidé přinášeli jako oběť bohům. Nikoho tedy nepřekvapilo, že pozůstatky rituálního okrsku byly nalezeny i poblíž Vangu.

A další související nálezy z Vangu daly vzniknout teorii, že seveřané sloužili v římské armádě jako žoldnéři.

Jenže záhy se ukázalo, že se jedná o pozoruhodně velký okrsek, který byl nejspíš významným (a dosud neznámým) kultovním střediskem v pozdní době bronzové. To ale vzniklo na sídelně mnohem starší lokalitě využívané už v době železné. V zemi se tu ukrývaly desítky obětovaných předmětů, z nichž velmi početnou skupinu tvořily drobné bronzové busty, jednak římského, ale i keltského původu. A tady se věda zarazila. Běžné totiž je, že na podobných nalezištích převažují předměty jedné kultury – většinou té, s kterou mělo obyvatelstvo nějaké kontakty: nejen obchodní, mohlo se jednat také o úspěšnou vojenskou výpravu. Jenže ve Vangu to vypadá, že předchůdci pozdějších Vikingů měli zdroje v Římě i v Galii. A další překvapení přinesl rozbor zlata, z kterého byly guldgubbary vyrobeny. Zlato pocházelo z římských mincí. To naznačuje mimo jiné, že těchto mincí byl v dosahu dostatek, když se z nich mohly vyrábět „spotřební kultovní“ předměty. A další související nálezy z Vangu daly vzniknout teorii, že seveřané sloužili v římské armádě jako žoldnéři. Nebylo by se čemu divit. Jejich vojenské umění bylo známé i v Římě, třebaže jinak se do studených skandinávských dálav dobyvatelé opravdu nehrnuli. A bylo rozhodně lepší tyto srdnaté germánské bojovníky najímat, než je nechat loupit v oblastech, o které měli Římané zájem. Ovšem stále chyběly důkazy, které by podobnou logickou teorii potvrdily. Dokud se ovšem nezačalo kopat ve Vangu… To vše ale znamená mimo jiné další potvrzení toho, že obyvatelé pravěké a starověké Skandinávie nebyli žádní primitivové. Stejně jako další neřímské kultury ze styku s mocnou říší těžili nejen peníze a další majetek, ale také se dozajista nechávali „civilizovat“ kulturními vlivy. Kdo by ostatně netoužil po krásných věcech a pohodlí, tedy přesně po tom, v čem byl Řím na svou dobu dokonalý… Zdroj: DailyMail