Záhada tunguzského meteoritu vyřešena?

Patomskému kráteru ve východní Sibiři říkají Jakuti „Hnízdo ohnivého orla“. Je to jedno z nejzáhadnějších míst na naší planetě – představte si třeba egyptskou pyramidu, která se vypíná v tajze, nebo římské Koloseum, vybudované v pětidenní vzdálenosti od nejbližšího lidského sídla. Uprostřed zářivě zelené tajgy stojí ponurá šedá hora s rovným, jakoby uříznutým vrcholem. Vévodí zdejší krajině a přitahuje pozornost ze všech stran. Nic podobného ve světě neexistuje. [dropcap]Ú[/dropcap]tvar vystupuje nad okolní terén, který se hodně svažuje. Jeho rozměry jsou impozantní. Na výšku měří 70 metrů a jeho vnější průměr je zhruba 180 m, průměr na hřebeni je 86 metrů. Přibližná hmotnost celého zemního útvaru se odhaduje na milión tun. Na kráteru roste několik listnatých stromů. V roce 1949 ho objevil ruský geolog Vadim Kolpakov na 59°17’4.16″severní šířky a 116°35’22.34″ východní délky. Dodnes jde o jeden z nejtajuplnějších přírodních útvarů na světě, nic podobného ve světě neexistuje. Jde o místo dopadu meteoritu? Nebo se tu rodí nový vulkán? Proč je považován za „živý“?

Co se ukrývá v jeho nitru?

Jakuti tehdy Kolpakovovi řekli, že místu se vyhýbá nejen vysoká zvěř, ale i lidé, kteří tu pociťují nevolnost. Mladý vědec se pokoušel zorganizovat expedici, ale všechny geologické organizace měly tehdy na východní Sibiři jiné povinnosti. Stát je pověřil hledáním ložisek uranu, protože Sověti chtěli vyvíjet vlastní jaderné zbraně. Na výzkum „Kolpakovovy anomálie“ nebyly tehdy ani peníze ani lidé. První expedice se proto uskutečnila až v roce 2005. „V úvahu přicházejí pouze dvě verze – vulkanická a meteoritická,“ říká profesor Sergej Antilin z Ústavu geochemie Irkutské státní technické univerzity. „Problém je ale v tom, že jsme v kráteru dosud neobjevili žádný meteoritický materiál. Co se druhé teorie týče, tato oblast není vulkanicky činná a nikde nejsou ani pozůstatky lávy. Kráter je přitom docela čerstvý, jeho kruhový val ještě nestačil zvětrat ani neobrostl mechem. Jeho stáří odhaduji na sto až pět set let.“ Seriózní věda nerada debatuje o Tunguzském meteoritu, který je zahalen až příliš velkým množstvím nevěrohodných teorií a senzací. Ale tady se nabízí logické spojení. Co když těleso nedopadlo v Irkutské oblasti, jak se všeobecně předpokládá, ale právě tady, v Krasnojarském kraji? Místo je sice od původně předpokládané Podkamenné Tunguzky vzdáleno 700 km, ale to je pro bolid letící rychlostí 70 km/s pouhých 10 až 15 sekund letu. Je možné, že by byl Patomský kráter důsledkem pádu Tunguzského meteoritu, ke kterému došlo v roce 1908? Odpovídala by tomu i jeho velikost.
„Místo vykazuje nepříjemné anomálie,“ potvrdili účastníci první expedice. „Jeden z geologů tady utrpěl rozsáhlý infarkt myokardu.“ Verzí, co se v okolí děje, se pochopitelně objevila celá řada – od tajných gulagovských šachet po samovolný jaderný výbuch uranových rud v nitru země. Tuto hypotézu zdánlivě potvrzují i jakutské legendy, které oblast zmiňují jako „nedobré místo“, v jehož okolí hyne všechno živé.
Spekulacím se pokusily učinit přítrž další expedice organizované v letech 2006 a 2008 vedené geology Viktorem Antilinem a Sergejem Jazovem. Největší záhadu zatím přineslo magnetometrické proměřování kráteru. Vědci ho prováděli pomocí protonového magnetometru. Ukázalo se, že pod útvarem leží v hloubce 100 až 300 m velký předmět z feromagnetického materiálu, což může být železo, nikl, kobalt nebo slitiny těchto a jiných kovů. Většina odhadů hloubky se pohybuje okolo 150 metrů. V oblasti s téměř nulovým výskytem železných rud se záhadné těleso projevuje obzvlášť výrazně; přístroje na něj reagují nejen v kráteru, ale i v okolí dvakrát převyšujícím jeho průměr. „Nevíme, zda jde o meteorit, ale něco tam určitě je," uvedl mineralog Aleksandr Dimitrijev z Irkutské státní technické univerzity. "Myslím, že máme co do činění s meteoritem, jaký věda zatím nezná. Musel by být extrémně odolný, aby zůstal vcelku i po strašlivém nárazu do země a pak ještě neporušený pronikl do tak velké hloubky." Výzkum „Hnízda ohnivého orla“ pokračuje i nadále. Není proto vyloučeno, že se dočkáme ještě dalších překvapení. Zdroj: tainy.net