Záhadná mlha, ve které mizí letadla: odkud se bere?

Co způsobuje zvláštní mlhu jako ze stejnojmenného hororu, která vzniká nad zemským povrchem, vodní hladinou, či v atmosféře, ve které se ztrácejí letadla? Už od dřevních dob letecké historie bývá zmiňována mlha, kterou lze lehce zaměnit za běžná oblaka. Když ale do mlžného oparu vlétne letadlo, začnou mu vysazovat přístroje, letci ztrácejí orientaci a jejich let skončí většinou havárií. Podle „záhadologů“ může tento jev pochopitelně souviset i s fenoménem UFO… Jeden z takových případů se odehrál v USA v roce 1942. Vzducholoď L-8, kterou řídili D. Cody a Ch. Adams, se vznesla ze základny v San Francisku kvůli rutinní pobřežní kontrole. Její vzdušné manévry sledovaly z pobřeží desítky lidí, další je pozorovali i z lodí v místní marině. Všichni do jednoho viděli, jak plavidlo zmizelo v jediném oblaku, který plul po jinak zcela blankytné obloze. A stalo se něco neuvěřitelného – vzducholoď z něj vůbec nevylétla! Až o několik hodin později byla nalezena zřícená na pobřeží, přičemž její zapalování bylo v pořádku, rádio fungovalo bez chyby a padáky zůstaly na místech. Jediné, co zmizelo, byli oba členové posádky. Nikdy se nepodařilo vysvětlit, jak je možné, že se tak velký stroj zřítil, aniž by to kdokoli zaregistroval.

Kam zmizeli členové posádek?

K podobnému případu došlo i o něco dříve. V roce 1930 odstartoval malý letoun z texaského Corpus Christi. „Nebe bylo prakticky bez mráčku,“ vypověděl později očitý svědek P. Dirks, „Byl na něm jeden temný kompaktní oblak kulatého tvaru, který vypadal trochu neobvykle.  Letadlo do něj vletělo a explodovalo. Jeho části jsme našli na zemi asi po pěti minutách. Co bylo zvláštní, příčinu katastrofy nikdo nezjistil. Záchranáři nenašli ani těla posádky a cestujících.“ V roce 1961 vybuchl i poštovní letoun An-2 poblíž ruského Sverdlovsku. Stejně jako v předchozím případě byly nalezeny pouze úlomky stroje, nikoli těla osob, které byly na palubě. Záhadný mrak byl i příčinou zmizení i jedné americké stíhačky během korejské války v roce 1952. Stroj řízený zkušeným velitelem letky D. Baldwinem letěl v konvoji. Jako jediný se dostal do temně šedého oblaku a už z něj nevylétl. Nebyly nalezeny ani jeho trosky.

Lindbergh setkání s „mlhou“ přežil

Velkou publicitu svého času získal i případ jednoho z nejznámějších amerických letců Charlese Lindbergha, jenž 13. 2. 1928 letěl z Havany na Bahamské ostrovy. Když přelétal nad Floridskou úžinou, s údivem zaregistroval, že se ručičky navigačních přístrojů nekontrolovaně otáčejí. V kursu, ve kterém letěl, zaznamenal přitom jakousi mlhu, která se rychle přibližovala. Lindbergh zvedl letadlo a snažil se jí vyhnout. Jenže „mlha“ se začala chovat nepřirozeně – začala ho „pronásledovat“ a zničehonic zahalila celé letadlo. Pilot se z ní nakonec dostal jen tak, že mimořádně zvýšil rychlost. Když se později zorientoval podle slunce, kontur břehů a mapy, s překvapením zjistil, že letí v opačném směru. Navíc ho jakási neznámá síla přiměla letět téměř 300 mil mimo stanovený kurs! Lindbergh měl štěstí, ale jiní tak úspěšní nebyli. Dosud se například nepodařilo  vysvětlit, co se ve stejné oblasti stalo s pěti bombardéry, které odstartovaly 5. 12. 1945  ze základny ve Fort Lauderdale na Floridě k cvičnému letu. Ani jeden z letounů se na základnu nevrátil a dispečerům se podařilo navázat jen krátké spojení s velitelem letky, jehož odpovědi byly chaotické a nesrozumitelné. Krátce nato záhadně zmizel i letoun Mariner 13, který se ztracené bombardéry vypravil hledat. Příznivci sci-fi jsou názoru, že záhadná mizení letounů v mlze působí stejný jev jako v Bermudském trojúhelníku. Podle nich je ale zjevné, že se tyto nevysvětlitelné úkazy nemusí soustředit jen na jednu část naší planety. Někteří se domnívají, že se letouny (v případě Bermudského trojúhelníku i lodě) mohly setkat s UFO. Typickým důkazem je podle nich mimo jiné i to, že v daném případě přestávají fungovat přístroje, stejně jako svého času popsal velmi věrohodný Lindbergh.

Mimozemský lov na lidi?

Někteří z nich jdou ovšem tak daleko, že zcela jednoznačně mluví o „mimozemském lovu na lidi“. A připomínají i další případ z roku 1915, kdy během první světové války zmizel v Turecku celý anglický prapor čítající 266 mužů. Desítky svědků tehdy potvrdily, že viděly muže pochodovat po cestě, které vévodila vyvýšenina zahalená jakýmsi mlžným oparem. Muži do oblaku postupně vstupovali, ale nikdo z něj už nevyšel ven – „opar“ se s nimi údajně vznesl do výšky a rychle stoupal vzhůru, přičemž se postupně měnil v elipsovitý útvar. Z bataliónu už se nikdo nevrátil. Podobný případ se stal i v roce 1937. Tehdy ale zmizely dokonce tři tisíce čínských vojáků, kteří bránili město Nanking před Japonci. Jejich zákopy zavalila jedné noci mlha. Ráno v zákopech nebylo ani stopy po jakémkoli obránci. Okamžitě bylo zahájeno pátrání, ale nikdo se nenašel. Soudný člověk pochopitelně nebude záhadná zmizení způsobená neobvyklou mlhou přičítat mimozemšťanům. Ale k některým případům skutečně došlo. Otázkou je, o jaký zvláštní jev vlastně jde, a zda bude někdy seriózně vysvětlen. Zdroj: Tainy.net