14 zajímavostí o zemětřesení
Země se pořád třese – většinou o tom nevíme, někdy jsou ale následky zničující. K zemětřesením dochází kvůli pohybům v zemské kůře a posunům tektonických desek. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a další). Internetové vydání LiveScience vybralo několik zajímavých faktů o ničivé síle tohoto živlu i o poznatcích, ke kterým dospěli vědci.
1 ) Zemětřesení se posledních 15 let odehrávají podle jakéhosi seismického rozvrhu. Tvrdí to například geofyzik Steven Gao z Univerzity v Missouri. Jeho názor ale někteří seismologové nesdílejí.
2 ) San Francisco se sune směrem k Los Angeles rychlostí zhruba 5 cm za rok (tak rychle rostou například lidské nehty). Důvodem je vzájemný posun tektonických desek zlomu St. Andreas. Proto si obě megalopole za několik milionů let „podají ruce“. Ještě jedna dobrá zpráva – Kalifornii nezatopí oceán, jak se původně myslelo, protože desky se pohybují severojižním směrem.
3 ) První jarní měsíc, tedy březen, si „oblíbila“ zemětřesení na Aljašce. Dvě nejsilnější s magnitudami 9,1 a 9,2 tady zaznamenali v březnu v letech 1957 a 1964.
4 ) Na jižní polokouli si ničivá zemětřesení často „vybírají“ zimní měsíce. V Chile se země třásla nejvíc loni 27. února. Letos to byl opět únor - 22. 2. 2011 zemětřesení zdevastovalo novozélandský Christchurch. Také 26. prosinec 2004 kdy zemětřesení o síle 9,3 stupně zasáhlo jihovýchodní Asii a vyvolalo obrovské tsunami, máme dosud v živé paměti.
5 ) Země se každoročně zatřese asi 500 000x. Lidé zaregistrují zhruba jen pětinu všech zemětřesení.
6 ) Zemětřesení vyvolávají i natolik vzdálená vesmírná tělesa, jako je Slunce a Měsíc. Jejich vzájemné postavení je podle vědců schopné vyvolat pohyby desek hluboko ve zlomu St. Andreas.
7 ) Po loňském únorovém zemětřesení v Chile se město Concepción posunulo o tři metry směrem na západ. Kvůli síle otřesů se nepatrně změnila doba oběhu naší planety – den je teď o něco kratší.
8 ) Něco takového jako „předpověď zemětřesení“ neexistuje. Podle výzkumů geologů podzemní síly nereagují ani na teplo, ani na chlad. Na procesy, které se odehrávají hluboko pod zemí, nemá vliv ani atmosférický tlak.
9 ) Zemětřesení v jihovýchodní Asii v roce 2004 roztrhlo mořské dno v délce jednoho tisíce kilometrů. Pohnulo také zemskou osou, asi o 7 cm. Naše planeta je také díky ničivé síle otřesů o něco kulatější.
10 ) Z geologického hlediska je nejaktivnějším regionem na planetě tzv. Ohnivý pás Pacifiku (cirkumpacifický kruh) – oblast od Kamčatky přes Kurily, Japonsko, Tchaj-wan a Filipíny, dále přes Marshallovy a Karolínské ostrovy, východní část Nové Guineje, Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy a Nový Zéland do východní části Antarktidy. Odtud severním směrem přes Shetlandy a Orkneje do Patagonie a dále podél západního pobřeží Jižní a Severní Ameriky na Aljašku a Aleutské ostrovy.
11 ) Mírná zemětřesení dokáže vyvolat také těžba ropy. O těch se pochopitelně moc nemluví, naštěstí ale nemívají devastující účinky.
12 ) Asi největší zaznamenané zemětřesení v historické době (M = 9,5) postihlo 22. května 1960 oblast na jihu Chile. Zemětřesení za sebou zanechalo na 2000 mrtvých, 3000 zraněných a 200 000 lidí bez střechy nad hlavou. Otřesy rovněž generovaly velké vlny tsunami, které postihly celou tichomořskou oblast.
13 ) Zemětřesení, ke kterému dojde na jedné polokouli, má vliv i na zemské desky na druhé polokouli. Například silné otřesy, ke kterým došlo v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii, částečně oslabilo napětí v tektonickém zlomu St. Andreas. Po zemětřesení v Chile v r. 1960 se planeta otřásala mnoho dalších dnů. Tento jev přirovnávají vědci k chování zvonu. I ten se chvěje ještě dlouho potom, co přestal vydávat zvuky.
14 ) Nejtragičtější zemětřesení v dějinách lidstva se odehrálo v čínské provincii Šan-si 23. ledna roku 1556. Postižená oblast spočívá na mohutných usazeninách spraše. Tehdejší obyvatelé si v tomto materiálu hloubili do svahu své příbytky ve formě jakýchsi umělých jeskyní. Osudného dne porušily otřesy o síle kolem osmi stupňů Richterovy škály soudržnost sprašových vrstev a způsobily mohutné sesuvy půdy, ve kterých zahynulo celkem asi 830 000 lidí, 60 % populace celé oblasti.
9 ) Zemětřesení v jihovýchodní Asii v roce 2004 roztrhlo mořské dno v délce jednoho tisíce kilometrů. Pohnulo také zemskou osou, asi o 7 cm. Naše planeta je také díky ničivé síle otřesů o něco kulatější.
10 ) Z geologického hlediska je nejaktivnějším regionem na planetě tzv. Ohnivý pás Pacifiku (cirkumpacifický kruh) – oblast od Kamčatky přes Kurily, Japonsko, Tchaj-wan a Filipíny, dále přes Marshallovy a Karolínské ostrovy, východní část Nové Guineje, Šalamounovy ostrovy, Nové Hebridy a Nový Zéland do východní části Antarktidy. Odtud severním směrem přes Shetlandy a Orkneje do Patagonie a dále podél západního pobřeží Jižní a Severní Ameriky na Aljašku a Aleutské ostrovy.
11 ) Mírná zemětřesení dokáže vyvolat také těžba ropy. O těch se pochopitelně moc nemluví, naštěstí ale nemívají devastující účinky.
12 ) Asi největší zaznamenané zemětřesení v historické době (M = 9,5) postihlo 22. května 1960 oblast na jihu Chile. Zemětřesení za sebou zanechalo na 2000 mrtvých, 3000 zraněných a 200 000 lidí bez střechy nad hlavou. Otřesy rovněž generovaly velké vlny tsunami, které postihly celou tichomořskou oblast.
13 ) Zemětřesení, ke kterému dojde na jedné polokouli, má vliv i na zemské desky na druhé polokouli. Například silné otřesy, ke kterým došlo v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii, částečně oslabilo napětí v tektonickém zlomu St. Andreas. Po zemětřesení v Chile v r. 1960 se planeta otřásala mnoho dalších dnů. Tento jev přirovnávají vědci k chování zvonu. I ten se chvěje ještě dlouho potom, co přestal vydávat zvuky.
14 ) Nejtragičtější zemětřesení v dějinách lidstva se odehrálo v čínské provincii Šan-si 23. ledna roku 1556. Postižená oblast spočívá na mohutných usazeninách spraše. Tehdejší obyvatelé si v tomto materiálu hloubili do svahu své příbytky ve formě jakýchsi umělých jeskyní. Osudného dne porušily otřesy o síle kolem osmi stupňů Richterovy škály soudržnost sprašových vrstev a způsobily mohutné sesuvy půdy, ve kterých zahynulo celkem asi 830 000 lidí, 60 % populace celé oblasti.
Zemětřesení na Novém Zélandu
Publikováno: 09. 03. 2011
Kategorie: Zajímavosti | Planeta Země
