Byl Mars největší trestaneckou kolonií ve Sluneční soustavě?

Neúnavný hledač mimozemských artefaktů Joseph P. Skipper objevil na rudé planetě další zvláštnost - největší kamenolom ve Sluneční soustavě.  Snímky, které v pánvi Hellas Planitia na jižní polokouli pořídila sonda Mars Reconnaissance Orbiter, jsou skutečně pozoruhodné.  Pánev je impaktního původu a vznikla zhruba před 4 miliardami let jako důsledek pádu asteroidu. Skipper v ní ale objevil dílo umělého původu -  strukturu pravoúhlého tvaru (42.7º  j. š. a 70.0º  v. d.). Virtuální archeolog hledal podobné útvary na Zemi. A objevil shodu s pozemskými kamenolomy. Při dobývání mramoru nebo vápence vznikají stupňovité výběžky pravidelného tvaru podobné těm, které vyfotografovala sonda na povrchu Marsu. Na Zemi v kamenolomech pracovali výhradně trestanci. Je možné, že by stejná tradice existovala i na Marsu? V tom případě byla pánev Hellas před několika milióny let největší trestaneckou kolonií v celé Sluneční soustavě. [caption id="attachment_5240" align="aligncenter" width="600" caption="Při dobývání mramoru nebo vápence vznikají stupňovité výběžky pravidelného tvaru podobné těm, které vyfotografovala sonda na povrchu Marsu."][/caption]

Kam se ale odvážel vytěžený kámen? Těžko říct. Každopádně kamenolom není jediným dílem umělého původu na rudé planetě. Už v roce 2004 odeslala robotická sonda Opportunity na Zem snímky zachycující kameny poskládané do řad tak, že jednoznačně připomínají dávnou cestu nebo silnici. NASA k této anomálii žádné vysvětlení neposkytla. Zdroj: Tainy.net