Hurikánům čelí i další planety
Východní pobřeží USA čelilo o víkendu hurikánu Irene. V živé paměti máme dosud také mnohem ničivější hurikán Katrina, který v roce 2005 zpustošil město New Orleans. Ovšem ve srovnání s hurikány, které řádí na jiných planetách, jsou ty pozemské „pouhými vánky“.
Astronomové evidují mohutné bouře – větší než celá naše Země -, které víří v atmosférách plynných obrů. Například na Jupiteru zuří mohutná bouře už 300 let. Jeho Velká rudá skvrna je vlastně obří hurikán – anticyklóna, přibližně dvakrát větší než Země. A bouřková oblast dodnes nejeví známky toho, že by docházelo k jejímu slábnutí.
Ušetřen není ani Saturn. Loni na začátku prosince na něm sonda Cassini vyfotografovala bouři, která se objevila na 35. stupni severní šířky. Fotografie pořízené o 12 týdnů později ukázaly bouři obepínající celou planetu. Provází ji velké množství bleskových výbojů. „Energie bleskových výbojů je mnohem silnější, než jakou generují pozemské blesky,“ řekl
výzkumník mise Cassini Andrew Ingersoll z Kalifornského Technologického institutu. Bouře nazývaná Velká bílá skvrna trvá dodnes a svými rozměry překračuje osmkrát plochu zemského povrchu.
Také Neptun je proslulý svými extrémně rychlými bouřemi - rychlost větru dosahuje až 2000 km/h. Loni astronomové zaznamenali mohutnou cyklónu na Neptunově jižním pólu. Podobala se větrné smršti, která byla před několika lety pozorována na Saturnově jižním pólu, a měla dokonce i velmi dobře patrné oko, stejně jako pozemské hurikány.
Odkud berou bouře na Jupiteru energii?
K tomu, aby na Zemi vznikl hurikán, je zapotřebí, aby se sešlo několik faktorů: teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu, relativně malé pohyby vzduchu a vzdálenost alespoň 5 ° severně nebo jižně od rovníku. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře. Na Jupiteru oceány nejsou. Plynný obr také obíhá v mnohem větší vzdálenosti od Slunce, jehož energie „pohání“ pozemské hurikány (sluneční záření je na Jupiteru v porovnání se Zemí 25x nižší). Jak na něm tedy vznikají tak mohutné bouře? Podle Ingersolla je jejich zdrojem vlastní teplo planety. „Je tak obrovská, že si dosud uchovala část tepla, které dokáže generovat tyto obří bouře,“ říká vědec. Původně se předpokládalo, že se tato energie získává z větrných pásů, které se pohybují různými rychlostmi, ale sonda Voyager už v roce 1979 zjistila, že víry nezískávají energii z těchto pásů, ale naopak jim energii dodávají. Za tímto jevem stojí podle Ingersolla malé bouře, které berou energii, stejně jako na Zemi, z vody. Jediný rozdíl je pak ve zdroji tepla pro vypařování - to na Jupiteru nahradilo teplo planety. To podle Ingersolla také vysvětluje, proč se třeba na Venuši nebo na Marsu podobné bouře nevyskytují. „Velké planety zadržují pod svými oblaky vlhkost,“ vysvětluje Ingersoll. „Venuše nikoli - je suchá a horká. A Mars je chladný a suchý.“Záhadné bouře na Saturnu
Bouře se na Saturnu na rozdíl od Země nebo Jupitera příliš často nevyskytují. Atmosféra prstencové planety je i několik let zcela klidná, ale náhle se prudce rozvíří bouřemi, které pravděpodobně způsobuje střídání ročních období.
Velká bílá skvrna na Saturnu se objevuje vždy po několika desetiletích období klidu. Jde o jev podobný pozemské bouřce. Vytvoří se mohutný vzestupný konvektivní proud, jehož vrcholek při svém pohybu vzhůru prorazí jinak poklidné horní vrstvy Saturnovy atmosféry. Tato porucha následně interaguje s rychlým západním či východním prouděním v horních vrstvách atmosféry a způsobí zde výrazné změny teploty. Má také dramatický vliv na celou atmosféru planety, ovlivňuje přenos energie na velké vzdálenosti a vytváří mohutné víření, čímž narušuje jinak pomalou sezónní variaci v atmosféře planety.
Publikováno: 29. 08. 2011
Kategorie: Astronomie