Kdo jsou hmyzí zabijáci?

Nebýt „žihadlového indexu“, tak jistého Justina Schmidta znali jen jeho kolegové z univerzity v Arizoně. Jenže muž, který je povoláním entomolog, vytvořil doslova s nasazením vlastního života něco, co si zapamatuje leckdo z nás, obzvláště ti, kteří „milují“ vosy, včely, mravence, komáry a další podobné hmyzí potvůrky. Justin se rozhodl, že vypracuje žebříček nejhorších hmyzích štípnutí, respektive původců těchto štípnutí. A jako správný vědec se rozhodl věřit jen vlastní zkušenosti. Nechal se tedy pokousat téměř 150 druhy hmyzu, většinou takovými, které žijí v exotičtějších částech světa, než je Česko. Nadšený vědec nejenže nebezpečné pokusy přežil bez vážnější újmy, a to i přesto, že často rozkopával hnízda zkoumaných druhů, aby je pořádně naštval, ale ještě lidstvo vybavil znalostmi, které jsou obskurní jen na první pohled. Je totiž dobré vědět, co od těch malých tvorečků, kterých je všude plno, očekávat. Navíc v první desítce jeho „hitparády hmyzu“ se octla řada druhů, které nejsou vůbec exotické, ale žijí kolem nás – v Evropě mírného klimatického pásma. [pullquote_right]Nechal se tedy pokousat téměř 150 druhy hmyzu, většinou takovými, které žijí v exotičtějších částech světa, než je Česko.[/pullquote_right] Na prvním místě se umístil mravenec Paraponera clavata. Jeho bodnutí popsal Justin jako chůzi po rozžhaveném uhlí a s pocitem, že se vám do nohy zabodl dlouhý rezavý hřebík. Nás může uklidnit, že tohoto šikovného mravenečka nejspíš nikdy nepotkáme, pokud ovšem nevyrazíme na dobrodružnou výpravu do států, jako je Nikaragua nebo Paraguay. Na druhém příčku se dostala vosa Pepsis formosa, která se v angličtině jmenuje „tarantulový jestřáb“, protože její jed zlikviduje i slušně velkého pavouka tarantuli. I té se nemusíme obávat, žije na hranicích USA a Mexika. Zajímat bychom se ovšem měli o „bronzového“ borce, kterým je vosík skvrnitý. Ten sice pochází ze Středomoří a Blízkého východu, nicméně patří mezi typické představitelé zavlečených druhů. Dnes už je hojně rozšířen i u nás v Polabí a v okolí Prahy. Česká Wikipedie o tomto druhu vosy sice hovoří jako o poměrně neagresivní bytosti, nicméně Schmidt na vlastní kůži poznal, že její bodnutí je tak bolestivé, že si třetí místo rozhodně zaslouží. V první desítce dále najdeme z našich tuzemských „zabijáků“ ještě vosu útočnou nebo včelu medonosnou.