Merkur má svou první družici

Co nového zjistí vědci o nejmenší terestrické planetě naší Sluneční soustavy? Možná vás to překvapí, ale na oběžnou dráhu Merkuru byla první sonda v historii navedena až v březnu 2011. Povrch planety zkoumá družice Messenger, na jejíž palubě je dvanáct vědeckých přístrojů. Sonda obíhá po eliptické dráze, takže v nejbližším bodě se přiblíží na 200 kilometrů k povrchu Merkuru, v nejzazším bude vzdálená 15 193 km. Vědci nyní sledují, jak se sonda vyrovnává s prostředím a především s velkým žárem relativně blízkého Slunce. To zde svítí 11x jasněji než na Zemi. Vědecké přístroje chrání speciální keramický štít, jinak by jejich teplota stoupla na 450 stupňů Celsia. Od 4. dubna začne Messenger posílat na Zem první data. Merkur je ze všech planet Sluneční soustavy nejblíže Slunci. Tento malý kamenitý svět ale zatím moc neznáme. Jeho vzdálenost od Země se pohybuje v rozmezí od 78 do 218 milionů kilometrů. Kvůli blízkosti Slunce je hodně komplikovaným cílem pro jakoukoli pozemskou družici. Na sluneční straně Merkuru dosahují teploty +500 °C, na noční panuje hluboký mráz -180 °C. Povrch planety připomíná náš Měsíc,  je pokryt obrovským množstvím kráterů, vzniklých srážkou s meteority a planetkami nejrůznějších velikostí. Neexistují na něm ale objekty podobné tzv. měsíčním mořím. Jeho nejvýraznějším povrchovým útvarem je prohlubeň  Caloris Basin, která se táhne v délce 1400 km. Ta je považována za největší kráter v celé Sluneční soustavě. Astronomy zajímají také „proužky“ na povrchu planety. Připomínají poledníky na glóbusu a vedou od pólu k pólu. Jde zřejmě o hromady suti, která se uvolnila při dopadech planetek na povrch Merkuru. Jaká další tajemství si pro nás planeta nachystala?