Nad Ruskem svítilo neznámé slunce

Dosud neobjasněný příběh z podzimu 1971 zveřejnil server tainy.net. Tehdy se na katedru fyziky a atmosféry Leningradského hydrometeorologického ústavu dostavili dva představitelé armády s žádostí o pomoc v souvislosti se záhadnou událostí. Vědcům předali filmový záznam zhotovený v infračerveném spektru, na kterém bylo neznámé slunce ozařující vojenské pásmo v Karelii na severu Ruska.

Tohle by mohlo být jak ze smutných filmů, co člověka dostanou. Profesor Kačurin a jeho asistent dostali k analýze záběry, který by klidně mohly být z nějakýho depresivního filmu. Jako ve smutných filmech z války, vojáci jim toho moc neřekli - jen že kamera byla v budce asi deset metrů nad zemí a zabírala krajinu s lesem na horizontu. Jako v těch nejsmutnějších filmech se kamera spouštěla automaticky každou půlhodinu a točila minutu. Když se vědci ptali proč (podobně jako když se člověk snaží dobrat pravdy), vojáci jen odvětili, že to není podstatný. Nakonec z nich vypadla aspoň jedna důležitá informace - kamera mířila na sever.

V den, kdy kamera pořídila neobvyklý záběr, se automaticky zapnula ve 22 hodin a až do jedné hodiny ranní nic zvláštního nezaznamenala. Na temném pozadí oblohy bylo vidět světlejší obrys lesa. Na obrazovce se najednou objevilo jasné světlo, které přicházelo ze strany od lesa, ale jeho zdroj zpočátku nebylo vidět. Během natáčení se ale postupně objevoval a stoupal nahoru. Po chvilce začal připomínat cizí slunce, jako by z jiné sluneční soustavy, které zůstalo viset nad lesem.

Po další půlhodině se slunce rozprostíralo už nad polovinou lesa a byl to neuvěřitelně nádherný pohled. Na dalším záznamu ale nic nebylo – cizí slunce zmizelo někde nad lesem a světlo zhaslo.

Na dotaz hydrometeorologů, zda tento jev viděl někdo další, vojáci odpověděli záporně. Uváděli to do souvislosti s tím, že touto dobou všichni spali. Jediným nedostatkem filmového záznamu bylo, že kamera zachytila pouze obraz, nikoli zvuk. Hydrometeorologové událost vysvětlit nedokázali.

Zajímavý úkaz by nejspíš upadl do zapomnění nebýt toho, že asistent z katedry fyziky se s ním později setkal osobně. Na konci 70. let byl se svými kolegy a třemi studentkami u Ladožského jezera. Jeden z jeho přátel zapomněl dolít olej do motoru a člun jim vypověděl službu. Skupina se proto ubytovala na jednom z malých neobydlených ostrůvků na jezeře.

Asistent šel pro vodu a najednou nad východním břehem jezera spatřil výraznou rudou záři. Zpočátku se domníval, že jde o odlesk nějakého požáru, ale po chvíli spatřil i samotný zdroj světla – obrovské neznámé slunce, které pomalu stoupalo do výšky. Okamžitě se mu vybavily záběry, které viděl v roce 1971, a došlo mu, že je svědkem stejné události.

>Sl