NASA: K Venuši možná poletíme dřív než na Mars

Americká vesmírná agentura NASA zvažuje misi s lidskou posádkou k Venuši – a to ještě před expedicí na Mars. Přestože tlak na povrchu naší sesterské planety dosahuje 92 atmosfér a teplota okolo 500 stupňů Celsia, ve srovnání s Marsem je dosažitelná mnohem jednodušeji a rychleji. Je tu ale háček. Samozřejmě nebude možné sestoupit na její povrch, modul zůstane ve výši 50 km nad povrchem. V této výšce je tlak srovnatelný s pozemským a teplota dosahuje 75 stupňů, což je o 17 stupňů víc, než kolik bylo dosud nejvíc naměřeno na Zemi. To je ale jednoznačně vhodnější ve srovnání s Marsem a jeho průměrnou teplotou -63 stupňů Celsia. Atmosféra Venuše ovlivňuje příznivě i kosmické záření. V 50 km nad povrchem je jeho úroveň zhruba stejná jako v Kanadě, zatímco na Marsu je radiace téměř 40x vyšší než na Zemi. K planetě by bylo možné vyslat vzducholodě vybavené solárními panely. Využití sluneční energie je na Venuši o 40 % efektivnější než na Zemi a víc než dvakrát účinnější než na Marsu. Dalším rozhodujícím faktorem pro „kolonizaci“ Venuše je fakt, že je blíž než Mars a cesta na ni zabere dvakrát méně času než na rudou planetu. Mise Havoc (High Altitude Venus Operational Concept) předpokládá, že k Venuši budou vyslány automatické sondy, které v její atmosféře pobudou 30 dnů. Poté se na její oběžnou dráhu vypraví modul se dvěma lidmi na palubě. Tato mise potrvá rok. Pokud bude úspěšná, už v blízké budoucnosti budeme moci Venušinu oběžnou dráhu osídlit trvale. Za zmínku jistě stojí, že vědci nyní dospěli k závěru, že i tento horký a nehostinný svět mohl být kdysi pokryt oceány. Netvořila je ale voda, nýbrž kapalný oxid uhličitý, který dnes tvoří 96,5 % atmosféry Venuše. Teoretický fyzik Dima Bolmatov z Cornellovy univerzity se domnívá, že před mnoha milióny let mohl kvůli kombinaci vysokých teplot a atmosférického tlaku na Venuši vzniknout „superkritický“ stav oxidu uhličitého a ten pak existoval nejen v plynném, ale i v kapalném skupenství. „Je možné, že geologické rysy na Venuši, jako jsou riftová údolí a vysočiny, vznikly přičiněním abnormálního množství kapalného oxidu uhličitého,“ uvedl Bolmatov. Zdroj: x-files.org.ua