Návštěvníci z vesmíru se možná ukrývají na Zemi

Některé vědní obory se zabývají systematickým hledáním mimozemského života. Podle teorie pravděpodobnosti by v nekonečném vesmíru měly existovat živé organismy, včetně těch rozumných. Ovšem žádný důkaz zatím nemáme. Ale co když se „zástupci cizích civilizací“ vyskytují i na Zemi? V posledních letech byly ve vesmíru objeveny planety obíhající kolem velkých hvězd, a není vyloučeno, že na některé z nich může být život. Samozřejmě v teoretické rovině. Jestli bude někdy objeven, může se od toho pozemského výrazně lišit, takže sen všech ufologů - přímý kontakt s E. T. - nechme prozatím v říši fantazie. Důkaz nemají dosud ani výzkumníci, kteří pátrají po rádiových signálech svědčících o přítomnosti inteligentního života ve vesmíru. Proč vlastně hledáme život mimo naši Zemi? Abychom pochopili, jak došlo k jeho vzniku na naší planetě a jak se bude vyvíjet nadále. Stáří nejbližších hvězd, v jejichž blízkosti mohou být planety terestrického typu, se pohybuje od 10 milionů do 10 miliard let.

Život může být také na planetách, kde se vyskytuje voda. Vždyť na Zemi jsou všechny biochemické reakce spojeny s vodním prostředím. A určitá naděje tady je. Na Marsu byly nalezeny útvary připomínající vyschlá říční koryta.  Na Saturnově měsíci Titanu byl zjištěn metan – jedna ze základních organických molekul.

Abychom zjistili, zda na konkrétní planetě může existovat život, musíme nejdřív znát její fyzikální vlastnosti a teprve potom můžeme začít hledat biologické stopy. Pokud objevíme nějaké mikroorganismy, budeme potřebovat jejich vzorky a hlavně budeme muset prokázat, že nepocházejí ze Země. Například pozemské mikroby se mohly dostat na sousední Mars společně s kosmickým prachem nebo s meteority.

Kyslík, voda, metan… Ale co život?

Nepřímým důkazem života může být přítomnost kyslíku v atmosféře dané planety. Ale se současnými technologiemi zatím dokážeme udělat jen spektrální analýzu, která zjistí maximálně přítomnost určitých molekul v atmosféře. Život může být také na planetách, kde se vyskytuje voda. Vždyť na Zemi jsou všechny biochemické reakce spojeny s vodním prostředím. A určitá naděje tady je. Na Marsu byly nalezeny útvary připomínající vyschlá říční koryta.  Na Saturnově měsíci Titanu byl zjištěn metan - jedna ze základních organických molekul. V meteoritech, které byly nalezeny na Zemi, byly již několikrát objeveny aminokyseliny a dokonce i zbytky mikroorganismů. Mimochodem, výzkumem mikrobů nalezených v antarktickém ledu a sibiřském permafrostu (věčně zmrzlé půdy), se zjistilo, že mnohé z nich existovaly po dobu mnoha milionů let  v anabióze (skrytá forma života při přežívání v nepříznivých podmínkách), a proto dokážou přežít dlouhou cestu třeba v jádru ledových komet. To vše jsou potěšující zprávy, ale otázka, zda je možné považovat vesmír za „líheň“ života, zůstává i nadále nezodpovězena. Nalezení podmínek vhodných k životu ještě neznamená, že tam nějaký bude. A od organické molekuly je k živému organismu také hodně daleko. „Kdo říká, že ostatní planety musí být jako Země?“ ptá se šéf arizonského výzkumného centra Paul Davis. „Je možné, že Země je unikátní a to, že se na ní objevil rozumný život, je spíš výjimkou z pravidla.“

Hledejme „cizince“ tam, kde jsme je dosud nehledali

Někteří vědci soudí, že jestliže se život zrodil na Zemi, muselo to být opakovaně. Pokud k tomu došlo i ve vesmíru, mohou vedle nás už hodně dlouho existovat i další formy života, tzv. „stínová biosféra“. A kde se vzala? Naši planetu kdysi velmi aktivně bombardovaly komety a planetky. Ty mohly přinést zárodky života, který se ale nevyvíjel souběžně s naším. Rovněž mikroorganismy, které tehdy na Zemi vznikly, mohly být po srážce vyvrženy do vesmíru a po milionech let se k nám mohly vrátit ukryté v nejrůznějším kosmickém prachu, a přitom obohacené i o mikročástice z jiných světů. Není vyloučeno, že tento proces se několikrát zopakoval. Kde ale takové „migranty“ hledat? Tyto bakterie mohou přežít i při hodně vysokých teplotách, například v kráterech podmořských sopek, v pouštích, ve slaném, kyselém i radioaktivním prostředí. Zkrátka tam, kde organismy obvykle nehledáme. A v případě, že je objevíme, musíme hledat rozdíly na molekulární úrovni, alternativní genetický kód… Je dokázáno, že všechny dosud známé mikroorganismy vykazují podobnou genetickou stavbu. Věda by se proto měla zaměřit na hledání genomu, který se významně odlišuje od standardu. A to bude náš „cizinec“! Stopy mimozemského života tedy hledejme na naší vlastní planetě.