Obří "elektrárna" na Saturnově měsíci

Množství tepla, které uniká z oblasti v okolí jižního pólu Saturnova ledového měsíce Enceladus, je mnohem větší, než se doposud myslelo. "Předpokládali jsme, že výkon tepelného proudu z hlubin měsíce dosahuje maximálně 1,1 gigawattu," říká vedoucí výzkumu ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu Carly Howett. "Zatím nedokážeme vysvětlit, jak je možné, že je několikanásobně vyšší." Vědci z několika zemí světa teď řeší další záhadu týkající se Saturnova měsíce Encelada. Snímky sondy Cassini totiž ukazují, že pod ledovou krustou je ukryt obří zdroj tepla: jako by na jednom místě bylo soustředěno dvacet tepelných elektráren s celkovým výkonem 15,8 ± 3,1 GW! Dosud se soudilo, že na zahřívání hlubin tohoto měsíce se podílejí slapové síly, které mají původ v orbitálních rezonancích mezi Enceladem a dalším měsícem Dione. Tím by však výkon za delší období dosahoval maximálně 1,1 GW. Ohřev na základě přirozené radioaktiviy v nitru Enceladu může přidat dalších 0,3 GW. Z čeho se tu tedy generuje teplo v takovém množství? Vše může souviset s další "velkou neznámou", kterou vědcům nabídla sonda Cassini již před několika lety. Z Enceladu unikají obrovské gejzíry, které jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co je způsobuje a ovlivňuje, vědci zatím netuší.

Gejzíry z tygřích škrábanců

Jeden z mnoha současných modelů nabídl možnost, že výtrysky mohou být mohutné výrony zmrzlých těkavých látek. V důsledku vlivu slapových sil, kterým je Enceladus vystaven, byly vytvořeny průduchy (v podstatě praskliny v ledové kůře) v oblasti kolem jižního pólu, pojmenované „tygří škrábance“. Pozdější záběry ze sondy Cassini z roku 2008 ale na tuto hypotézu vrhly pochybnosti. Když se měsíc Enceladus nachází nejdále od planety Saturn, teorie předpokládá, že průduchy (praskliny) budou uzavřeny v důsledku nižší přitažlivosti, čímž by mělo dojít k omezení či dokonce k „zastavení“ výtrysků.
Objev: Z Enceladu tryskají gejzíry s obdivuhodnou pravidelností - 1x za 1,37 pozemského dne. Nedávno bylo zjištěno, že výtrysky obsahují sůl, což jsou nepochybně zmrzlé kapičky z oceánu slané vody, a dále organické sloučeniny s vysokým obsahem uhlíku.
„Naše pozorování nejsou v souladu s předpokládaným načasováním otevírání a uzavírání prasklin v důsledku slapových sil, tj. střídavého napínání a stlačování měsíce,“ říká Candice Hansen z Jet Propulsion Laboratory při NASA, která je členkou týmu ultrafialového zobrazovacího spektrografu na palubě sondy Cassini. Podle ní současně nové objevy podporují teorii, která dává do souvislosti výtrysky se zdroji kapalné vody uvnitř Enceladu. "Mohutnost výtrysku měřená ve výšce 15 km od povrchu měsíce nám umožnila změřit jeho rychlost. Ta dosahuje 2100 km/h, což je víc než rychlost zvuku."

Elektrický okruh ve vesmíru

Nicméně právě díky těmto vodním gejzírům Enceladus zřejmě generuje elektrický proud.  Částice z výtrysků se nabíjejí a stává se z nich ionizovaná plazma, jejíž svazky putují k Saturnu. Pohybuje se jeho magnetosférou doslova jako vodič v magnetickém poli. Oba póly Saturnu a Enceladus tak propojí elektrický okruh, kterým proudí ohromné množství energie. Obří planeta a její měsíc díky tomu fungují jako gigantické dynamo, resp. indukční magnetohydrodynamický generátor. O tom, že planeta a její měsíc jsou elektricky provázané, není tedy pochyb. Do "hry" se ale nyní vkládají astrobiologové. Pokud Enceladus obsahuje kapalnou vodu, představuje teoreticky objekt, poskytující obyvatelné prostředí. A obří "elektrárny" zvyšují šanci, že pod ledem Enceladu v jeho "tygřích škrábancích" voda v kapalném skupenství existuje. Největší optimisté naznačují, že by mohlo jít o oceán, ve kterém může být i život, například měkkýši a medúzy.

Publikováno: 29. 04. 2011

Kategorie: Astronomie | Objevy

Autor: info@mbusiness.cz

Tagy: Enceladus | ledový měsíc | měsíc | Saturn | vodní gejzíryobjev | zdroj tepla