Pořád hledáme Marťany, ale možná bychom se měli zaměřit na Encelaďany

Od chvíle, co se lidstvo zabývá hledáním mimozemského života, se astronomové soustředí hlavně na Mars. Místo něj by se měli zaměřit na Saturnův šestý měsíc Enceladus, který je podle mnoha indicií zjevně vhodnějším kandidátem. [pullquote_right]„Je tam voda v kapalném stavu, organické prvky a zdroj tepla, je tam všechno potřebné, aby byl Enceladus vzrušující – snad s výjimkou mimozemského rádiového signálu,“ zažertoval astrobiolog z NASA. [/pullquote_right] Životní podmínky nejsou přitom na Enceladu příliš jednoduché. Na tomto měsíci, který je od Slunce vzdálen 1,5 miliardy kilometrů, už nejméně 100 miliónů let každý den sněží. Ale sonda Cassini, která ledový svět v okolí Saturnu zkoumá už osm let, zjistila, že Enceladus má atmosféru a že z jeho povrchu do vesmíru tryská voda. Tyto gejzíry navíc obsahují složité organické sloučeniny včetně propanu a etanu. Pod povrchem Encelada se nachází oceán, který v kapalném stavu udržuje vnitřní zdroj tepla, podobný geotermální energii na Zemi. „Je tam voda v kapalném stavu, organické prvky a zdroj tepla, je tam všechno potřebné, aby byl Enceladus vzrušující – snad s výjimkou mimozemského rádiového signálu,“ zažertoval astrobiolog z NASA. Ale podrobnější zkoumání Encelada není tak snadné. Sonda Cassini odstartovala z mysu Canaveral v roce 1997 a trvalo jí sedm let, než se dostala do cíle. Příprava nové expedice by zabrala minimálně třicet let.  Návrh nové mise chce NASA představit na podzim, ale náklady mohou představovat problém. Průzkum Encelada, který v roce 1789 objevil William Herschel, může být přitom mnohem snazší než zkoumání Marsu či Jupiterových ledových měsíců. Pokud je na Marsu voda, nachází se zřejmě několik metrů, možná i kilometrů pod povrchem, což z hlediska odběru vzorků znamená komplikaci. Totéž platí i o Ganymedu a Callisto. Ty jsou pokryté velmi silnou vrstvou ledu, kterou bude těžké proniknout. „Pokud jsou na Enceladu formy života, bude jednoduché je vyzvednout. Budou se šířit vesmírem,“ uvedl profesor Charles Cockell z univerzity v Edinburghu. Zdroj: Le Monde