Slunce se ukládá k spánku a nás čeká malá doba ledová

Na Slunci dochází k mimořádným změnám, jejichž mechanismus vědci zatím nechápou. Vypadá to, že po roce 2020 se naše mateřská hvězda „uloží ke spánku“ a na celé roky, možná i desetiletí z něj zmizí sluneční skvrny. Důsledkem toho bude malá doba ledová. Ačkoli jsme před pár dny byli svědky neobvykle silné sluneční erupce, je třeba říct, že Slunce je poslední dobou „líné“ a v nejbližších letech se bude chovat úplně „letargicky“. Na jeho povrchu se totiž nebudou tvořit žádné skvrny. Se znepokojivou zprávou přišli vědci z Národní sluneční observatoře při Americké astronomické společnosti. K absenci slunečních skvrn došlo v minulosti už vícekrát a podobný proces vedl ke vzniku malých ledových dob. „Nevíme, proč teď Slunce odpočívá, ale všechno svědčí pro to, že v útlumu bude i nadále,“ řekl vedoucí výzkumu Frank Hill. To, že příští cyklus sluneční aktivity bude neobvykle slabý, potvrzují celkem tři nezávislé výzkumy.

Co se děje pod povrchem

Procesy v magnetickém poli Slunce a při vzniku slunečních skvrn souvisí se třemi jevy – magnetickým dynamem, které leží mezi vnějším slunečním jádrem a konvektivní vrstvou, Velkým konvektivním pásem plazmatu a vývojem samotného magnetického pole skvrn. Přitom asi nejdůležitější jsou procesy spojené s Velkým konvektivním pásem. Ten cestuje od rovníku Slunce k pólu na povrchu, u pólů se ponoří a cestuje zpátky k rovníkovým oblastem, kde se opět stáčí k povrchu. Rozkládajícím se slunečním skvrnám přitom smete jejich magnetické pole a snese je o 300 000 kilometrů níže, kde je magnetické dynamo zesílí a v podobě nových skvrn pošle k povrchu. Tyto smyčky proudů pak hrají zásadní roli při 11letém cyklu sluneční aktivity. Podle nich se dá mimo jiné velmi dobře odhadnout, jak bude vypadat následující cyklus, přičemž mohutnost toku plazmy naznačuje charakter budoucí sluneční aktivity. A ta bude nízká, protože na Slunci je klid. Vrchol současného slunečního cyklu se očekává na přelomu let 2012 a 2013. Solární odborník z NASA David Hathaway tvrdí, že tentokrát jde o vůbec nejslabší cyklus tohoto století. Už na jeho začátku, v roce 2009, jsme byli svědky nebývale hlubokého minima sluneční aktivity. Na Slunci se neobjevila žádná skvrna plných 260 dní. V době maxima na něm přitom vznikají každý den a bývají příčinou erupcí a bouří, které mohou narušit pozemské satelity. Poslední takový vrchol jsme zažili v roce 2001.

Budeme drkotat zuby

Teď ale magnetická pole slunečních skvrn slábnou. Jejich průměrná intenzita se snížila z původních 2700 gaussů (sledování z r. 1990) na současných 2000 gaussů. Bude-li slábnutí pokračovat, někdy po roce 2015 poklesne jejich síla pod 1500 gaussů a skvrny se přestanou vytvářet. Další sluneční cyklus nastane v roce 2020 a mateřská hvězda bude prostě „spát“. Měli bychom se proto připravit na další malou dobu ledovou. Odborníci mluví v této souvislosti dokonce o druhém Maunderově minimu. Jde o název období slunečního minima v letech 1638 – 1715, kdy se na Slunci také neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny. To mělo vliv na podnebí na Zemi: období Maunderova minima bylo vůbec nejstudenější ze tří nejchladnějších období malé doby ledové (druhým bylo Spörerovo minimum, 1400 – 1510, a třetím Daltonovo minimum,1790 - 1830). Vypadá to, že všem, kdo za boj s globálním oteplováním utratili nebo plánují utratit miliardy dolarů či eur, zbydou nejspíš jen oči pro pláč. Vy raději začněte shánět kožichy a péřové bundy – po roce 2020 nás čekají chladná léta a extrémně mrazivé zimy. FOTO: Science