V Číně objevili pavouka, který svá mláďata krmí… mlékem

Jedním ze znaků, který odděluje savce od ostatních tříd zvířecí říše, je schopnost vylučovat mléko, kterými krmí své potomstvo. Vědci však už dříve objevili podobnou schopnost u švábů druhu Diploptera punctata, kteří krmí své mladé bílou tekutinou podobnou mléku. Jenže převratný objev odborníků z Čínské akademie věd staví celou klasifikaci živočišné zvíře na hlavu. Podle všeho totiž nejsou mlékem krmena jen koťata, štěňata, telata, lidská miminka a další mladí savci, ale také malí pavouci druhu Toxeus magnus. Toxeus patří ke skákavkovitým pavoukům. Skupina biologů vedená Chantchi Čchenem sledovala hnízda těchto pavouků a brzy si všimla, že se od ostatních členovců liší. V některých žijí pouze dospělí jedinci, v jiných je matka s mláďaty. A přestože matka neloví a nenosí mladým potravu, její dětičky zdárně rostou. Vědci se původně domnívali, že mláďata se živí pozůstatky vadných vajec, ze kterých se nevylíhli žádní sourozenci. S tím se můžeme setkat u některých druhů hmyzu a u žab. Pak předpokládali, že pavoučí matka nosí jídlo uvnitř těla a pak ho vydáví. Jenže když se na rodinky podivných pavoučích jedinců podívali zblízka, zjistili, že mláďata se zaklesnou do matčina těla a pijí z něj vyživující tekutinu - stejně jako mladí savci absorbují mateřské mléko. [caption id="attachment_19302" align="aligncenter" width="1121"] Přepište učebnice, také pavoučí samice kojí svá mláďata mlékem![/caption] Začali se zajímat o to, čím je tedy pavoučí samice krmí a objevili na spodní části jejího břicha bělavou tekutinu. Ta se u samice vytváří v prvních dnech života mláďat a drobotina je na ní závislá prvních 14 dnů života. Pak hnízdo opouštějí a začínají si hledat jinou potravu, v následujících 20 dnech se ale k matce čas od času vracejí, aby je přikrmila mlékem. Pavoučí mléko se skládá z cukru a tuku, je také bohaté na bílkoviny – obsahuje jich čtyřikrát víc než kravské.