Vědci nevylučují, že houby jsou obdařené rozumem

Houby představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou jako samostatnou říši. Jejich život skrývá stále mnohá tajemství. Co jsou houby vlastně zač? Spojují v sobě vlastnosti rostlin a zvířat: umí třeba proměnit hmyz na zombie a zároveň dokážou ovlivňovat činnost lidského mozku. Bez hub by nemohla existovat většina světových ekosystémů. Někteří vědci se domnívají, že houby jsou dokonce obdařené rozumem. Je něco takového vůbec možné? Houby se na Zemi objevily jako jedny z prvních organismů. Přežily všechny živelné katastrofy, včetně extrémních teplot a radiace. Nelze je zařadit ani mezi rostliny ani mezi živočichy, i když disponují vlastnostmi obou těchto organismů. Přestože vědci je dosud nemají stoprocentně prozkoumané, někteří se domnívají, že jsou obdařené rozumem. Jak jinak si vysvětlit jejich chování, které je v některých případech opravdu pozoruhodné? [pullquote_right]A překvapivé pro ně bylo i zjištění, že vnější uspořádání mycelia vypadá stejně jako grafické zobrazení internetové sítě.[/pullquote_right] Sympatické hříbky a křemenáče s barevnými kloboučky jsou jen vrcholkem tohoto ledovce. Pod zemí se rozkládá podhoubí (mycelium), což je shluk vzájemně propojených vláken, který se může rozprostírat až do 35kilometrové vzdálenosti. Právě podhoubí představuje hlavní část houby, zatímco část, kterou vidíme na povrchu, je určena jen pro šíření výtrusů. Veškeré pavučiny podhoubí jsou na sobě nezávislé, a jestliže některá z nich zahyne, na jejím místě se objeví nová. Mykologové zjistili, že různé části podhoubí si dokážou vzájemně předávat informace. A překvapivé pro ně bylo i zjištění, že vnější uspořádání mycelia vypadá stejně jako grafické zobrazení internetové sítě. Známý americký mykolog Paul Stamets k tomu dokonce řekl: „Základní model internetu tady byl celou dobu, jen se ukrýval pod zemí.“ O kolektivní inteligenci hub začali mykologové mluvit už v 90. letech minulého století. A v roce 2000 provedl japonský mykolog Tošijuki Nikagaki zajímavý experiment, který otřásl celou vědeckou komunitou. Použil bludiště, které se normálně používá pro zkoumání laboratorních krys. Do jeho vchodu umístil plesnivějící houbu druhu Physarumpolycephalum a k východu kousek cukru. Houba vedená touhou po sladkém okamžitě vypustila vlákno, které mělo tuto potravu vyhledat. Když se v bludišti dostalo do slepé uličky, vrátilo se zpět a začalo hledat správnou cestu. Na konci dne se pak po určitých peripetiích k laskomině dostalo. V další fázi umístil do vchodu kousek houby, která se účastnila předchozího experimentu. Ta okamžitě vypustila vlákno, které se ke sladkosti dostalo přímou cestou. Vědci také zjistili, že mravenci rodu Megaloponerafoetens si občas volí velmi zvláštní smrt. Vylezou na vrcholek stromu a tam si doslova rozbijí hlavu o jeho kůru. Důvodem těchto hromadných sebevražd jsou houby Ophiocordycepsunilateralis. Když se jejich části dostanou do zažívacího traktu mravenců, proniknou postupně až do jejich hlavy. Mravenec se pak vydá na dlouhou cestu, aby v určité výšce a vlhkosti našel konkrétní rostlinu. Jenže cesta ho natolik vyčerpá, že se nakonec sám sprovodí ze světa. Zhruba za týden vyroste z jeho hlavy houba, která tak může šířit svoje výtrusy. Houby ovládají i další dosud neznámé technologické postupy. Biologové z univerzity v Yale zjistili, že houba Pestalotiopsismicrospora, která roste v amazonských lesích, dovede rozkládat plast. Jeden z mykologů se pokusil vypěstovat její plodnici v plastovém kelímku a k jeho velkému překvapení ho houba pozřela. Vědci dnes už rovněž vědí, že některé houby se dokážou rozmnožovat a žít ve vesmíru, kde není atmosféra ani nic živého.