Záhadná světla na Měsíci

Už od nepaměti je náš souputník centrem pozornosti a všímaví pozorovatelé na něm občas zahlédnou něco neobvyklého. Například anglický kronikář Gervase z Canterbury (1141 - 1210) popsal v roce 1178 zajímavý úkaz: "Toho roku, 18. června, když byl Měsíc poprvé pozorovatelný jako tenký srpek, vidělo více lidí úžasný jev. Najednou se horní roh jeho srpku rozdělil na dva. Z prostřední části tohoto rozdělení najednou vylétla planoucí pochodeň a chrlila na všechny strany oheň, horké uhlíky a jiskry." Podle mínění dnešních astronomů lidé tehdy pozorovali pád meteoritu na odvrácenou stranu Měsíce, jehož důsledkem se vytvořil kráter Giordano Bruno. Pak jsou tu ale mnohem záhadnější světelné jevy. Britský astronom William Herschel pozoroval v dubnu 1787 nad tmavou částí Měsíce tři červeně svítící body.  Podobný úkaz popsal v listopadu 1958 i sovětský astrofyzik Nikolaj Kozyrev. Nad střední oblastí měsíčního kráteru Alphonsus se tehdy objevila intenzivní červená záře. Že nejde o optický klam, potvrdily i snímky spektrografu. Neobvyklé jevy bývají pozorovány i v době měsíčních zatmění. Například 11. září 1967 byla v Moři klidu zaregistrována jakási tmavá skvrna pravoúhlého tvaru, která se po dobu 8 - 9 sekund pohybovala směrem od západu na východ. Poblíž terminátoru (linie, která při pohledu ze Země rozděluje měsíční kotouč na dvě poloviny) objekt zmizel a za 13 minut se u kráteru Sabine, ležícího v oblasti pohybující se skvrny, objevil na zlomek sekundy žlutý záblesk, po chvíli další, který trval několik sekund. Kanadská vědkyně Pierrette Jean, která jev pozorovala, původně soudila, že jde o výbuchy plynu - ty by však byly orientovány vertikálně, a to se v tomto případě nestalo. [caption id="attachment_8139" align="alignright" width="268" caption="Podivné světelné útvary vyfocené na misi Apollo 15."][/caption] Zvláštní záři vycházející z kráteru Aristarchus pozorovali v říjnu a v listopadu roku 1963 astronomové z Lowellovy observatoře ve Flagstaffu v Arizoně - 24palcovým refrakčním teleskopem sledovali tmavé, rudě zbarvené světlo. Podle některých astrofyziků mohlo jít o projevy vulkanické činnosti. Jenže na Měsíci nebyly dosud objeveny žádné sopky. Další hypotézy zmiňovaly projevy dopadu meteoritů na lunární povrch, záměnu s pozemskými družicemi a úniky podzemních plynů. Neznámá světla pozorovali nad povrchem Měsíce i astronauté z misí Apollo. Na několika snímcích, které pořídili, jsou k vidění jakési světelné body (například AS11-40-5873, AS11-40-5936, AS14-64-9114, AS17-134-20469 a AS14-67-9367). NASA sice tvrdí, že jde pouze o optický klam a odraz světel na čočce fotoaparátů, což je v daném případě možná i pravda, každopádně neobvyklé zářící jevy jsou nad povrchem Měsíce pozorovány poměrně často. Mezi odborníky se pro ně dokonce vžil název „transient lunar phenomenon“ (krátkodobý měsíční jev). Zvláštní je, že světla se někdy pohybují i desítky minut a občas mění barvy nebo velikost. Dochází tedy na Měsíci k dosud neznámým elektrostatickým nebo plazmatickým jevům? Vypadá to, že Měsíc nejspíš není tak mrtvé těleso, jak jsme původně mysleli. Zdroj: Yoki.ru