Bláznivé počasí v Evropě - arktické zimy, extrémní vedra

Připravte se na nejkrutější zimu za posledních tisíc let, vzkázali na konci loňského roku Evropanům polští meteorologové. Podle jejich studie totiž zeslábl a zpomalil Golfský proud, který v zimě tvoří protiváhu chladným vzdušným proudům ze severu. Teploty tak letos v zimě měly běžně klesat až k minus třiceti stupňům. Prosinec 2010 byl pak u nás skutečně mimořádně mrazivý - průměrné teploty klesly téměř o pět stupňů pod normál a slunce svítilo sotva hodinu denně.

Co se dělo s Golfským proudem?

Jenže se slábnoucím Golfským proudem to nemělo nic společného. Prostě byla zima, sice studenější a srážkově bohatší, než u nás bývá zvykem, nejednalo se ale o žádný extrém, který v našich končinách neznáme. Většina klimatologů navíc nemá poznatky o tom, že by se s Golfským proudem něco dělo. Jedna z možných příčin změny jeho směru - podmořská havárie ropného vrtu v Mexickém zálivu, ke které došlo loni v dubnu - proud neoslabila, ani nepřesměrovala. Satelitní snímky pořízené krátce po havárii sice určité odchylky v jeho směru ukázaly, ale po nějaké době se vrátil do původní trasy. Ostatně jen malá část Golfského proudu (asi 10 %) se tvoří v Mexickém zálivu, většina se formuje u břehů Kuby a Floridy.

Nejteplejší léto za 131 let

Jak tedy vysvětlit mimořádně chladné počasí, které na konci roku i letos zaznamenala větší část Evropy a Rusko? Ostatně teplotní extrémy byly zaznamenány i loni v létě - podle zjištění NASA bylo období od června do srpna 2010  čtvrté nejteplejší za posledních 131 let. Některé teorie mluví o globálním oteplování a poukazují například na to, že v uplynulých třiceti letech se množství ledu v Severním ledovém oceáně snížilo o 30 procent. Co ale může být hlavní příčinou všech těchto teplotních extrémů? Někteří odborníci soudí, že za nimi stojí různé atmosférické tlakové anomálie, které ovlivňují směr a intenzitu vzdušných mas. Ale proč k nim dochází? Zřejmě by mohly souviset s anomáliemi v geomagnetickém poli, na které mají vliv změny v magnetismu Slunce.

Nástup doby ledové

O tom, co se s klimatem děje a jak se bude vyvíjet v blízké budoucnosti, se tedy vědci stále přou. Globální teplota se sice zvýšila, v některých částech země se ale naopak ochladilo. Na jedné straně se mluví o globálním oteplování, na straně druhé se předpovídá příchod doby ledové. Tu by mohlo způsobit právě i oslabení Golfského proudu, který je považován za jakési "ústřední topení" pro Evropu, protože nám dodává životadárné teplo. Směr Golfského proudu ovlivňují především arktické vody mířící od pólu na jih. Za  posledních 15 let vzrostla vrstva chladné vody o 70 metrů, což je pro Golfský proud podstatně větší bariéra než v minulosti. Pokud v budoucnu začne skutečně směřovat více na jih, tropické oblasti se ještě více ohřejí a rozdíly v klimatu mezi jednotlivými oblastmi světa se prohloubí mnohem víc. Evropu by po krátkém oteplení ovládly dlouhé tuhé zimy, léta by byla krátká, ale zato nesmírně horká. Jenže jak to ve skutečnosti jednou bude, zatím nikdo neví.