Blesk udeří dvakrát do stejného místa

Mezi lidmi převládá všeobecný názor, že blesk nikdy neudeří dvakrát do stejného místa. Taky tomu věříte? Neměli byste. Bouřkový výboj si své „vystoupení“ na jednom místě zopakuje klidně i několikrát za sebou. Taková budova Empire State Building, do které blesk sjede během jedné bouřky klidně i 25x,  by mohla vyprávět… Na světě je řada míst, která kvůli topografii krajiny a směru větrů přitahují blesky v daleko větší míře, než je běžné. Je to například městečko Castle Rock v americkém státě Colorado, či pobřežní linie státu Florida. Zdejší mys Canaveral, odkud startují rakety a raketoplány, funguje doslova jako magnet pro blesky.  Sami odborníci z NASA potvrzují, že četnost bouřek je tady mimořádně vysoká. Američtí vědci z Ústavu fyziky atmosféry při Arizonské univerzitě zaznamenali ve městě Tucson během letní sezóny úder 386 blesků na video. Když nahrávky prohlíželi, zjistili, že ve 136 případech (tj. v 35 %) udeřilo do stejného místa dvakrát i vícekrát! Zároveň zjistili, že po prvním silném úderu existuje 67% pravděpodobnost, že další úder bude směřovat do místa v okruhu 10 až 100 metrů.

Anomální zóny

U nás si blesky oblíbily například Kamenický vrch na Českolipsku. Soudilo se, že by jako bývalý čedičový lom mohl obsahovat více železa, které blesky přitahuje, ale to se nepotvrdilo. Někteří tvrdí, že sem mohl kdysi dávno dopadnout železo-niklový meteorit a ten je příčinou, proč do místa tak často sjíždějí blesky.

S blesky má své nepříjemné zkušenosti i jedna bulharská rodina z vesničky Trunča na jihu země. Do jejich domku téměř při každé bouřce sjede blesk, a to i přesto, že je vybaven dvěma bleskosvody. O případ nešťastné rodiny se začal zajímat i bulharský prezident Georgi Parvanov, který požádal vědce, aby místo zajeli prozkoumat. Soudí se, že jejich dům je v tzv. anomální zóně, tedy v místě, které přitahuje blesky zřejmě kvůli mimořádně vodivému podloží.

Existují i lidé, kteří jsou jakýmisi přírodními úkazy, protože přežili zásah blesku, a to dokonce vícekrát. Například správce národního parku z Virginie Roy C. Sullivan přežil v letech 1942 až 1983 šťastně sedm úderů bleskem a vysloužil si tak i zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Známý je také případ Američana Dona Fricka, který přežil zásah blesku dvakrát.

Proč mají blesky „radši“ muže

Ze statistik je také známo, že blesky si „vybírají“ spíše muže. Příčin tohoto zajímavého jevu je podle vědců několik.  A teorie jsou to docela kuriózní. Podle první to souvisí s fyziologií muže, druhá mluví o vysoké hladině testosteronu, a třetí (nejpravděpodobnější) je ta, že muži tráví venku více času než ženy.  Nejde jen o zahrádkáře nebo rybáře, oblíbeným terčem blesků bývají fotbalisté, hráči golfu a jachtaři. Některá místa jsou za bouřky zvláště nebezpečná. Proto je nezbytně nutné se jim vyhýbat - především vyvýšeným objektům jako samostatně stojícím stromům, výrazným skalním blokům, vyvýšeninám hřebenů, vodním plochám aj.

Blesk v číslech

• Napětí: 10 až 50 milionů voltů

• Proud: až 50 tisíc ampér

• Teplota v kanálu výboje: až 30 tisíc stupňů

• Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin

• Trvání blesku: asi čtvrt vteřiny

• Roční počet bouřek na zemi: okolo 16 milionů

• Roční počet blesků na zemi: okolo tří miliard

• Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1 : 3 000 000

• Průměrná světová denní úmrtnost na zásah bleskem: 10 lidí