Co je příčinou vražedného počasí v USA

Letošní začátek jara se v USA nesl ve znamení katastrof:  jihovýchod země pustošila tornáda, většinu středozápadu zasáhly povodně a v Texasu řádily ničivé požáry.  Podle meteorologů a hydrologů jsou na vině spíše sezónní výkyvy počasí než globální změna klimatu. Objevily se ale i názory, že k podobným dramatickým výkyvům bude docházet stále častěji. "Nemyslím si, že za počasí může změna klimatu," míní meteorolog Howard Bluestein z Univerzity v Oklahomě. Tornáda, povodně a požáry trápí USA každý rok a i na vzniku těch letošních se podle něj podílela souhra fatálních, leč zcela přirozených jevů. Texas trpí mimořádným suchem od loňského roku, přičemž nejsušší byl letošní březen. Navíc teploty v březnu a dubnu byly mnohem vyšší, než je obvyklý průměr. Nízká vlhkost vzduchu, horko a silné větry tak byly zcela přirozenou příčinou vzniku ničivých požárů, které spálily více než 1,4 milionu akrů půdy. Záplavy způsobily silné deště v kombinaci s táním sněhu. Zima 2010/2011 byla obzvláště bohatá na sníh, takže při jeho tání se zvedly hladiny řek Ohio a Mississippi na rekordní úroveň a zaplavily zejména státy Missouri a Illinois. Protože stouply i hladiny dalších řek v oblasti, velká voda postihla celou řadu měst a vesnic.

Následky řádění tornád byly děsivé

Důvody, proč USA letos trápila tornáda v takové míře, jsou zatím méně jasné. Větrné smrště potřebují ke svému vzniku bouřkový horký vlhký vzduch a silné proudění, ale vědci zatím netuší, proč tato kombinace “vyrábí" tornáda jen někdy. Podle meteorologů způsobil vznik letošních bouří a tornád střet chladného vzduchu nad americkým středozápadem s vlhkým teplým vzduchem postupujícím od Mexického zálivu. Nejhůř zasaženým státem byla Severní Karolína; tornáda zabíjela také ve Virginii, v Alabamě, v Oklahomě, v Arkansasu a v Mississippi, zasáhla i dalších sedm států, v nichž způsobila značné škody.

Jen mezi 14. a 16. dubnem bylo na jihovýchodě USA potvrzeno 155 tornád. Dalších 362 smrští pustošilo oblast mezi 25. a 28. dubnem. Bilance je děsivá - živel zabil 377 lidí, přičemž číslo možná není konečné, protože někteří lidé se dosud pohřešují.

Co když je teorie o globální změně klimatu správná? Jsou přímým viníkem těchto pohrom klimatické změny a tohle byl jen začátek? I když předpovědní modely byly zpřesněny, stále se neví, co přinese budoucnost a nakolik budou stoupající teploty ovlivňovat četnost a sílu nebezpečných jevů.

Byl letošní duben začátkem nového trendu?

Právě vyšší teploty znamenají víc horkého "těžkého" vzduchu, ze kterého se vytvářejí bouřky. Nicméně globální oteplení by mohlo setřít dosud velmi výrazné teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly, které působí vzdušné proudění. Někteří meteorologové se proto domnívají, že z tohoto důvodu bude sice vznikat víc bouřek, ale méně tornád. Klimatolog NASA Anthony Del Genio vytvořil v roce 2007 budoucí klimatický model, který předpokládá vyšší množství oxidu uhličitého v atmosféře a průměrné zvýšení teploty o 2,8 stupně Celsia. Na základě tohoto modelu soudí, že i když proudění vzduchu zeslábne, k ničivým tornádům bude docházet čím dál častěji kvůli střetům silných vertikálních a rychlých horizontálních vzdušných proudů. V současné době není dost dat, aby bylo možné Del Geniovu prognózu potvrdit nebo vyvrátit. "Víc budeme vědět za takových deset let," krčí rameny odborníci. Nicméně někteří nevylučují, že letošní jaro je začátkem nového trendu. Ten by byl zničující, protože dubnová tornáda zabila nejvíc lidí za několik desítek let, ačkoli systém varování je mnohem sofistikovanější než kdykoli předtím.