Co se stalo s výkaly astronautů na Měsíci?

Při návštěvách Měsíce by nemělo dojít k zásahům do artefaktů, které tu zanechali astronauti z programu Apollo. Žádá o to americká vesmírná agentura NASA, která chce místa uchovat neporušená z historických i vědeckých důvodů. Předpokládá se, že na Měsíci by mohla za dva roky přistát robotická sonda financovaná ze soukromých zdrojů. Doporučení NASA není ale závazné. Změnilo se genetické složení bakterií obsažených ve výkalech, jež na Měsíci zanechali američtí astronauté? Zničil sluneční vítr a ultrafialové záření vlajku na základně Tranquility, kde přistála první mise Apollo? Poškodily lunární vozítka dopady mikrometeoritů? To vše zajímá NASA, která tvrdí, že zachování všech lidských stop na Měsíci je pro vědu i historii velmi důležité. [pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Pět největších mýtu o NASA[/pullquote_right] Firma Google vyhlásila soutěž Google Lunar X Prize o 30 miliónů dolarů. Hlavní cenu 20 miliónů dostane ten, kdo jako první přistane na Měsíci s robotickou sondou financovanou ze soukromých prostředků. V podmínkách je, že robot musí po měsíčním povrchu ujet 500 metrů a poslat na Zem snímky a naměřená data. K letu by mělo dojít během dvou let. Vítěz může získat i bonus, pokud se mu podaří navštívit místa spojená s pobytem amerických astronautů, kde zůstal „majetek“ NASA. V letech 1969 až 1972 přistálo na Měsíci šest posádek. Zanechaly tu sestupné moduly, komunikační antény, vozítka a dokonce i pytle s výkaly a nádoby s močí. „Vlajka, stopy, rovery… všechno je tam a my přesně nevíme, co se s tím stalo,“ řekl ředitel Měsíčního programu NASA z Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu Rob Kelso. Astrobiologové by rádi věděli, co se stalo s bakteriemi ve výkalech, které leží na Měsíci čtyřicet let – zda například nedošlo k jejich genetické mutaci. Mikrobi byli také v oděvních svršcích, nádobách na potraviny a dalším vybavení, které tu zůstaly. „V materiálech, které leží na Měsíci, probíhají celou dobu vědecké experimenty a nás zajímají dopady na životní prostředí, i jak tyto systémy přežily v měsíčním prostředí,“ dodal Kelso. Vzhledem k tomu, že na Měsíci není atmosféra, dochází na povrchu ke značnému kolísání teplot. Povrch na denní straně se zahřívá až na 135 °C, zatímco teplota povrchu na části odvrácené od Slunce klesá pod -180 °C. Vědci netuší, jak se tyto extrémy podepsaly na kovu, z něhož byly zhotoveny lunární rovery. NASA proto žádá příští expedice, aby se z preventivních důvodů nepřibližovaly k místům přistání a zachovaly je v neporušeném stavu. Zdroj: Discovery