Druhá Atlantida se vynořila

Dnes se mezi Británií a Evropou rozprostírají vody Lamanšského průlivu a Severního moře. Ale ještě ve střední době kamenné se jednalo o jednu pevninu. Tuto dnes zmizelou část vědci nazývají Doggerlandem. Zvláště zajímavá je oblast mezi Skotskem a Dánskem, protože právě zde vzkvétala ještě před necelými šesti tisíci lety vyspělá pravěká civilizace. Možná i proto se jí stále častěji říká „druhá Atlantida“. Zatímco už od starověku se vědci i nadšení amatéři honí za pevninou, která možná patří jen a jen do říše fantazie, na dostřel od současné Evropy tak existoval po tisíciletí svět, který podle nejnovějších archeologických nálezů byl pro naše předky skutečným kulturním i duchovním centrem. [pullquote_right]Čtěte dále na ProcProto.cz: Vítejte v Hyperboreji aneb Atlantida nebyla jediná[/pullquote_right] Asi přes 18 tisíci lety se Doggerland začal postupně propadat pod mořskou hladinou. Z pevniny se stal řetěz ostrůvků, z nichž zůstal mizivý počet zachován dodnes. Pak ovšem podle všeho udeřila přírodní katastrofa v podobě tsunami, která navždy smetla vyspělou civilizaci a urychlila propadání se pevniny do moře. Po celý středověk obyvatelé skotského i dánského pobřeží nacházeli zbraně i další artefakty, které k nim přinášel příliv z mořských hlubin. Ale až moderní věda dokázala dát odpověď na to, odkud se všechny tyto věci berou. Nejednalo se o předměty ze ztroskotaných lodí, jak si lidé dlouho mysleli, ale o pozůstatky tajemné civilizace, kterou spláchlo moře. S průzkumem Doggerlandu se začalo už na počátku 20. století, jenže pak přišla 1. světová válka a na podobné senzace nebyl čas. Trvalo dalších 70 let, než se britští archeologové vrhli na systematický průzkum druhé Atlantidy. A ukázalo se, že ani po tak dlouhé době neztratila potopená pevnina nic na své přitažlivosti. A tak se na povrch opět dostaly nejen zbraně, keramika či kosti obyvatel Doggerlandu, ale také vzorky půdy či zbytků potravy. Brzy se prý dozvíme, co si dávali „Doggerlanďané“ k obědu, jak se oblékali i jak vypadali. Zvláště zajímavé budou podrobné mapy nalezených staveb, protože se mezi nimi nacházejí o pozůstatky megalitických svatyň podobných té ve Stonehange, kam se nejspíš sjížděli „praevropané“ i ze vzdálených míst starého kontinentu.