Evropské sopky jako časované bomby

Co by se stalo, kdyby na Islandu došlo k výbuchu sopky Laki, podobnému tomu z roku 1783? Tato erupce znamenala jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva. Sopka byla tehdy aktivní po dobu osmi měsíců, během kterých se uvolnilo až 15 km³ lávy a 400 až 500 miliónů tun sopečných plynů - z toho 122 miliónů tun oxidu siřičitého, což je víc než dnes vyprodukují průmyslové závody na celém světě za jeden rok. Následně došlo k masivnímu úhynu zvířat a úmrtí přibližně pětiny obyvatel tehdejší populace Islandu (přes 10 tisíc lidí). Zahynuly také tři čtvrtiny hospodářských zvířat. Velká část severní polokoule zažila během následujících několika let znatelné ochlazení, což vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru nejen na Islandu, ale také ve velké části Evropy a v severní Africe. [pullquote_right]Vulkanologové odhadují, že v současnosti je erupcí nějaké sopky přímo ohroženo 500 miliónů lidí. Pro nás v Evropě je velmi nebezpečný také italský Vesuv.[/pullquote_right] Na Islandu došlo za posledních 1150 let minimálně ke čtyřem takto silným erupcím. Vědci nyní vytvořili počítačový model, co by výbuch Laki způsobil dnes. Podle něj by se v Evropě v prvních třech měsících po výbuchu zdvojnásobila koncentrace částic o průměru menším než 2,5 mikrometru. Důsledkem by byl nejen pokles teploty na celé severní polokouli, ale také mimořádný nárůst onemocnění srdce a plic, kterým by podlehlo 142 tisíc lidí. To je dvakrát víc, než si ve světě v průměru každoročně vyžádá chřipka. Erupce by také přinesla problémy řadě ekonomických odvětví, na prvním místě samozřejmě letecké dopravě a cestovnímu ruchu. Ovšem není tu jen Island. Vulkanologové odhadují, že v současnosti je erupcí nějaké sopky přímo ohroženo 500 miliónů lidí. Pro nás v Evropě je velmi nebezpečný také italský Vesuv, který je ve vzdálenosti pouhých 12 km od Neapole. Odborníci už přesně vyčíslili, že první minuty po erupci by katastrofa postihla 172 946 rodin. Nepříjemné překvapení a ohrožení miliónů životů může přinést také exploze aktivního vulkánu Cumbre Vieja na španělském ostrově La Palma. Tsunami, které by se vytvořily následkem výbuchu, se poženou hodinovou rychlostí až 650 km a zdevastují nejen blízké ostrovy Tenerife, Gran Canaria a Lanzarote, ale tři hodiny po erupci zničí desetimetrová vodní stěna také portugalskou metropoli Lisabon. Na své zkázonosné cestě se pak přivalí k britskému pobřeží a za dalších devět až dvanáct hodin zasáhne ničivou silou Karibik a USA. Podle vulkanologů by v tomto případě došlo k největší evakuaci v lidských dějinách. Výbuch Cumbre Vieja lze prý očekávat doslova kdykoli.  Zmíněný vulkán totiž exploduje v intervalu 20 až 200 let, přitom k poslední, naštěstí jen malé erupci došlo v roce 1971.