Geologové potvrdili tsunami, která v raném středověku zničila část dnešního Švýcarska

V roce 563 n. l. zasáhla Ženevu obří tsunami.  Vlnu zřejmě způsobila lavina kamení, která se zřítila na místo, kde Ženevské jezero napájí řeka Rhôna. Vlna tehdy smetla několik vesnic v okolí a zabila stovky lidí a hospodářských zvířat. Až dosud se o události vědělo pouze z dobových záznamů. Nyní mají vědci konkrétní geologické údaje, které věrohodnost kronik potvrzují, a zároveň jim umožňují odhadnout rizika takové katastrofy dnes, kdy v oblasti žije milión obyvatel, z toho 200 tisíc v samotné Ženevě. „Jestli k tomu došlo jednou, může se to stát i podruhé,“ míní spoluautor studie Guy Simpson z Ženevské univerzity. V jezerních sedimentech byly stopy po tsunami nalezeny za pomoci speciálního sonaru.  Netypická vrstva měla čočkovitý tvar o velikosti 50 km² s průměrnou tloušťkou 5 m. Z dalších analýz vyplynulo, že tsunami udeřila mezi roky 381 až 612 n. l., což odpovídá katastrofě, kterou kronikáři popisovali jako „De Taureduno Castro“, a datovali ji do roku 563 n. l. Vědci nedokážou přesně určit, co tsunami vyprovokovalo. Rozhodně ji ale nezpůsobilo zemětřesení. Převládá mínění, že ji vyvolala lavina kamení, která se zřítila v důsledku uvolněného podloží. Počítačový model vyvinutý na základě geologických dat ukázal, že město Lausanne zasáhla 13metrová vlna 15 minut po zhroucení kamenné masy a osmimetrová dorazila do Ženevy za 70 minut. Další analýzy teď budou zjišťovat, jaká je pravděpodobnost, že by se podobná katastrofa opakovala. Podle geologů je riziková i oblast v okolí Lucernského jezera, které má podobné vlastnosti jako Ženevské jezero. Zdroj: science.compulenta.ru