„Meltdown“ v elektrárně Fukušima-1

Termínem „meltdown“ se označuje tavení aktivní zóny reaktoru. Za dobu existence jaderných elektráren k tomu došlo zatím dvakrát – v černobylské elektrárně v roce 1986 a v americké Three Mile Island v roce 1979. Teď tu máme třetí případ. Japonci přiznali, že v havarovaném reaktoru číslo 1 dochází k tavení palivových tyčí. „Meltdown“ podle nich buď už proběhl, nebo právě probíhá. Zjistilo se totiž, že hladina vody v reaktoru je o pět metrů níž, než by měla být. Z toho důvodu zůstaly tyče odhalené a nadále se zahřívaly a tavily. Roztavená hmota stéká dolů a zůstává zatím ve speciální jímce. Je tu ale podezření, že tavenina narušila korpus reaktoru, a proto z něj uniká chladicí voda, které se sem dodává 8 tun za hodinu. Jenže její úroveň v reaktoru se nezvyšuje… Informace o tom, že reaktor zřejmě netěsní, se na veřejnost dostaly poprvé 12. května. „Není důvod k panice,“ ujišťují odborníci na jadernou bezpečnost. „Pro nás to není nic nového,“ uvedl pro server tainy.net šéf Institutu bezpečného rozvoje jaderné energetiky Rafael Arutjunjan. „S tímto vývojem jsme počítali už v březnu, jen jsme nevěděli, zda dojde k úplnému či jen částečnému roztavení. A netýká se to jen prvního reaktoru, ale všech. Každopádně žádné nebezpečí nehrozí. Japonci ochlazují všechny tři reaktory a budou v tom pokračovat, dokud bude třeba.“ „Meltdown“ nicméně přiživuje původní obavy, zda nemůže dojít k neřízené jaderné reakci. Unikající radioaktivní vodě se věnuje velká pozornost, ale nikdo se příliš nezabývá tím, že se u reaktoru č. 1 se objevil i radioaktivní chlór 38. Podle některých odborníků na jadernou bezpečnost by to mohlo znamenat, že roztavené palivo v reaktoru vytváří malé "kapsy", kde se rozbíhají neřízené řetězové reakce. Profesor Vladimir Fortov z Ruské akademie věd ujišťuje, že se neplánovaného jaderného výbuchu nemusíme obávat.  „Jednotlivé oblasti s řetězovou reakcí mají velmi krátký život,“ ujišťuje Fortov. „Nárůst teploty vyvolaný štěpnou reakcí vede k jejich rychlému zvětšování a tím také k zastavení procesu. Palivo se dostane příliš daleko od sebe a jeho koncentrace klesne pod kritickou úroveň nutnou k tomu, aby se řetězová reakce udržela v pohybu.“

Publikováno: 14. 05. 2011

Kategorie: Zajímavosti