Na kometě Čurjumov-Gerasimenko byly objeveny známky možného života

Vzdálené vesmírné těleso, které zkoumá mise Rosetta, připravilo astronomům velké překvapení. Modul Philae přistál na kometě loni v listopadu a zjistil, že nejde jen o hroudu ledu pokrytou prachem a zmrzlým bahnem – její povrch obsahuje i organické prvky. Kometa je navíc protkána děrami a v jejích chladných útrobách bylo nalezeno množství nerovnoměrně rozložených dutin. Jejich rozdílná hustota vede vědce k závěru, že kometa byla „slepena“ s kousků ledu a chuchvalců prachu v době, kdy se formovala sluneční soustava. Analýza půdy zjistila, že svrchní vrstva tělesa obsahuje velké množství organických látek. Byl zde nalezen methylisokyanát, aceton, propaldehyd, acetamid a glykoladehyd. Jde tedy o základní prvky aminokyselin, resp. bílkovinných a nukleotidových řetězců DNA, a glykolaldehyd jako molekula jednoduchého cukru může vést ke vzniku složitých organických sloučenin. Na základě těchto poznatků astronomové soudí, že raná sluneční soustava obsahovala všechny komponenty potřebné pro vznik života a komety je mohly dopravit na Zemi. Vědci ale zatím netuší, proč má kometa podivný tvar připomínající činku. Přístroj, který byl pro tento výzkum speciálně vyvinut, nefunguje kvůli vybitým bateriím. Generální manažer mise Stefan Ulamek novinářům řekl, že ještě existuje naděje na jeho oživení. Experti z mise na to mají ještě tři měsíce, pak se kometa už příliš vzdálí od Slunce.