NASA odhalila tajemství údajných stop života na Venuši

Američtí experti z NASA odmítají hypotézu ruského vědce Leonida Ksanfomalitiho, kterou publikoval v minulých dnech. Když si prohlížel snímky, jež před 30 lety pořídily na povrchu Venuše sovětské sondy Veněra, usoudil, že by na naší sesterské planetě mohl existovat život. Ksanfomaliti identifikoval na snímcích konkrétně disk, který měnil tvar, dále černou pohybující se skvrnu a "štíra" připomínajícího pozemské členovce. Vědec ve svém diskusním článku zauvažoval, že "obyvatele" Venuše mohl vyplašit hluk přistávajícího modulu, některé z nich mohla zavát zvířená půda, a proto se nedokázali včas "vyhrabat" ze země a opustit nebezpečnou oblast. To podle něj vysvětlovalo skutečnost, proč se na snímcích některé z objektů objevily s 90minutovým odstupem. Američtí odborníci jsou jiného názoru. "Disk" je podle nich kryt objektivu kamery, který odpadl při přistání. Co se týče jeho "pohybu" v prostoru, jde o pouhou optickou iluzi. Sonda Veněra 13 měla na každé straně jednu kameru, proto je na některých snímících zachycena část krytu, ale logicky se neobjevuje na fotografiích pořízených z jiné perspektivy. Ostatní objekty jsou obyčejné šumy, které vynikly při kopírování snímků.Venuši později mnohokrát fotografovaly americké sondy, které ve srovnání se sovětskými Veněrami pořídily mnohem detailnější snímky - a žádné stopy života na planetě neobjevily. Od roku 2006 monitoruje Venuši také evropská sonda Venus Express a ani ta zde známky života nezaznamenala. Astronomové pochopitelně nevylučují, že kdysi v dávné minulosti mohly Venuši obývat živé organismy. Nicméně skleníkový efekt ohřál její atmosféru na +464° С, což podle pozemských měřítek možnost života na planetě zcela vylučuje. Mladá vědkyně Emily Lakdavalla publikovala na webu neziskové organizace The Planetary Society článek s ostrou kritikou Ksanfomalitiho závěrů. "Nechce se věřit, že by takto vážený vědec mohl zveřejnit něco takhle nesmyslného," napsala Lakdavalla.  Ksanfomaliti podle ní trpí "hvězdnou nemocí" a přestává dávat fakta do souvislostí. "Mnohokrát jsem viděla, jak lidé, přesvědčení o své genialitě, překročí veškeré hranice a myslí si, že reálné mohou být i ty nejšílenější předpoklady, protože mají vždycky pravdu," napsala dále. Ksanfomalitiho se zastali jeho ruští kolegové. Šéf Institutu geochemie Ruské akademie věd Alexandr Bazilevskij tvrdí, že každá hypotéza má právo na existenci, dokud se ji nepodaří vyvrátit. "V první řadě bych chtěl připomenout, že Leonid Vasiljevič Ksanfomaliti je seriózní vědec, který vyvíjel techniku určenou pro mise Veněra a napsal několik knih o planetologii," uvedl Bazilevskij v interview. Připomněl také, že teprve před nedávnem byly na dně Tichého oceánu objeveny organismy schopné žít při tlaku 100 atmosfér. "Pouze takové, které by přežily 500stupňový žár, zatím nalezeny nebyly," dodal vědec. Zdroj: utro.ru