Proč se před zemětřesením nezachráníme

Série otřesů v severní Itálii nás znovu nutí klást si jednu základní otázku: Opravdu nelze ve 21. století předpovědět zemětřesení včas a zachránit tak minimálně lidské životy? Podle profesora Davida Petleyho z univerzity v britském Durhamu prý ne. Zní to možná překvapivě, ale ani s pomocí nejmodernějších přístrojů prý není možné získat přesná data, která k takové předpovědi potřebujeme – tedy: místo, čas a sílu zemětřesení. V současnosti můžeme odhadnout všechny zmiňované ukazatele jen orientačně. A to se v konečném důsledku může obrátit proti obyvatelům ohrožených regionů. Stačí modelový příklad. Vytvořme si pro něj například modelové městečko Smalltown kdesi v Kalifornii. Odhad bude znít, že za rok by mělo právě tam dojít k zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály. Co bude následovat? Celý rok budou lidé žít ve strachu. Mnozí se v návalu paniky odstěhují a situace určitě nenadchne ani místní podnikatele. Ti čipernější se seberou a přesunou svoje aktivity někam jinam. Během pár měsíců se může z prosperujícího Smalltownu stát město duchů. Problémy nastanou i v případě krátkodobé předpovědi.

Čím hlouběji epicentrum leží, tím větší je pravděpodobnost, že zemětřesení napáchá méně škod.

Představte si situaci, že vám oznámí, že za tři dny u vás vypukne zemětřesení. Bude-li se jednat o větší území, například o rozloze našeho okresu, vypukne „zachraňovací“ chaos, který nakonec nemusí zvládnout ani ozbrojené složky. A v obou případech se nakonec stejně může stát, že k žádnému zemětřesení vůbec nedojde, anebo naopak dojde, ale o 100 kilometrů dál. Veškerá panika bude zbytečná a Smalltown také zkrachuje v podstatě jen kvůli tomu, že se páni vědci trochu „sekli“. O v onom 100 kilometrů vzdáleném kraji se budou bez varování hroutit domy jako domečky z karet a umírat lidé. [caption id="attachment_10285" align="alignnone" width="600" caption="Silné zemětřesení v Itálii zničilo domy a zabilo nejméně 18 lidí"][/caption] Petley upozorňuje také na to, že neumíme přesně určit, jak hluboko pod zemí bude ležet epicentrum otřesů a jakým směrem se bude šířit do okolí. Čím hlouběji epicentrum leží, tím větší je pravděpodobnost, že zemětřesení napáchá méně škod. Můžete tak vyhlásit, že přírodní katastrofa bude mít sílu 6 stupňů (což je průměr současného ničivého italského zemětřesení). Jenže pokud se bude epicentrum nacházet 50 kilometrů i více pod zemským povrchem, způsobí otřesy relativně malé škody. Posune-li se ovšem ohnisko o 30 až 40 kilometrů výš, dochází při stejné síle otřesů k fatálním škodám, stejným, jaké můžeme právě nyní sledovat v Itálii.