V těžce zkoušené elektrárně Fukušima 1 mají všichni napilno. Blíží se sem tajfun obřích rozměrů a hrozí, že vítr zvedne vlny Tichého oceánu až do výše 12 metrů. Tajfun Ma-on by měl oblast zasáhnout v úterý 19. července. Dělníci proto urychleně staví střešní konstrukci, která by měla zabránit tomu, aby voda natekla do turbínové hlavy.
Březnová havárie v japonské Fukušimě vyvolává stále víc otázek na téma, nakolik je jaderná energetika bezpečná, a zda v jejím případě nejde spíš o časovanou nálož. Donedávna převažovalo mínění, že jde o naprosto spolehlivý způsob výroby energie a využití jádra mělo „zelenou“.
Katastrofa, ke které došlo v Japonsku, má fatální důsledky. Nejenže způsobila vážnou havárii v elektrárně Fukušima-1, srovnatelnou s Černobylem, znamená ale i těžkou ránu pro japonské hospodářství. To zažívalo stagnaci už v prvním desetiletí 21. století a nyní znovu čelí problémům.
Japonská komise pro jadernou bezpečnost zvýšila závažnost fukušimské havárie z pátého na sedmý stupeň, který dosud patřil jen Černobylu. Výron radioaktivních částic z poškozených reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1 je sice jen desetinou množství, které bylo v roce 1986 zaznamenáno po explozi jaderné elektrárny v Černobylu, ale odborníci se domnívají, že z dlouhodobého hlediska může fukušimská havárie černobylskou katastrofu překonat. Z Tichého oceánu se totiž stopy radiace rozšíří po celé planetě.
Evropská unie opět ukázala, že dovede být velmi flexibilní. Otázkou zůstává, zda zrovna v tomto konkrétním případě je to k našemu prospěchu. Bruselští „věrozvěsti“ usoudili, že radiace není zeď a došli k pozoruhodnému rozhodnutí. Protože zřejmě nechtějí zákazníky na starém kontinentu ošidit o suši a jiné japonské lahůdky, rozhodli evropští pohlaváři bez velkých konzultací a hlavně tajně zmírnit radiační normy.