Objevy

Neživá příroda na Marsu je plná překvapení

Zapomeňte na „hroby s křížem“ nebo na „dinosauří lebky“, které na povrchu rudé planety objevují virtuální archeologové a ufologové, a které vám pro zajímavost občas předkládáme i my. Teď totiž robot Curiosity vyfotografoval na Marsu opravdu něco unikátního. A navíc i zcela reálného. [caption...

Ve vraku lodi byl objeven 1200 let starý notebook

Nedávno nalezený byzantský artefakt starý 1200 let byl obdobou moderních notebooků. Na místě bývalého Theodosiova přístavu (dnes Yenikapi) ho objevili turečtí archeologové, kteří zde zkoumají vraky 37 potopených plavidel. Přístav byl významnou dopravní tepnou zejména v dobách, kdy Byzanci vládl římský císař...

Klimatologové už vědí, proč je na jižním pólu chladněji než na severním

Vědci z Australské národní univerzity zjistili, proč je v Antarktidě mnohem chladněji než v Arktidě. Důvodem je globální změna klimatu. Kvůli zvýšeným hladinám oxidu uhličitého v atmosféře sílí větry nad Jižním oceánem (souhrnné označení vod Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu v okolí Antarktidy). Ty donedávna...

Vědci z NASA jsou přesvědčení, že na Jupiterově měsíci Ganymedu je život

Na Ganymedu, největším Jupiterově měsíci a současně i největším měsíci ve sluneční soustavě, panují podmínky vhodné pro existenci života. Soudí tak odborníci z NASA. Povrch tělesa tvoří silikátové horniny a vodní led, pod kterým se v hloubce přibližně 200 kilometrů ukrývá oceán tvořený slanou tekutou...

Panna Maria byla spoluautorkou Bible

Žena jako autorka jednoho z evangelií? Ještě před pár lety by tuhle myšlenku církevní otcové odsoudili jako rouhání nejhrubšího zrna. Jenže mezitím se doba přece jen změnila, a tak některá biblická tajemství přestávají být tabu. Velkou zásluhu na tom má také dr. Adam Bedford, lékař, který se už léta věnuje...

Giovanni Braccelli - muž, který stvořil barokní roboty

Jmenoval se Giovanni Battista Braccelli, byl malířem a rytcem a žil na přelomu 16. a 17. století v Itálii. Při pohledu na jeho bizarní dílo je jasné, že kdyby se narodil v jiné době, stal by se nejspíš stejně slavný jako třeba Leonardo da Vinci. Jenže jeho obrazy předběhly dobový vkus o dobrých 300 let. Ne nadarmo se...

Mohou rostliny myslet? Vědci tvrdí, že ano

Pokojová rostlina, která stojí v květináči na vašem stole, je možná inteligentnější, než jste si až dosud mysleli. Vědci z univerzity v Göttingenu zjistili, že rostliny mají strukturální paměť, která jim pomáhá předvídat budoucí události. Například pokud okrasný keř dřišťál napadnou parazité, rostlina se...

Čas neexistuje, vymysleli jsme si ho, tvrdí fyzikové

Pro každého člověka čas určitě existuje: ráno se probudíme, v průběhu dne se pohybujeme v čase, v určitém okamžiku jdeme spát a i během spánku se nadále pohybujeme v čase. Někteří fyzikové ale tvrdí, že něco takového, jako je čas, ve skutečnosti neexistuje. Vědcům už řadu let nedá spát nesoulad mezi...

Známe tvář pravěké Angličanky. Byla to Afričanka

Nenechme se mýlit: globalizace není "vynálezem" současnosti. Své o ní věděli už obyvatelé Římské říše, která zahrnovala prakticky celý tehdy známý svět. Důkazy k této teorii poskytuje moderní archeologie, nejnověji v případě doposud záhadné "Dámy z Beachy Head". Její kosterní pozůstatky byly nalezeny už v roce...

Voynichův rukopis napsali zřejmě Aztékové

Od chvíle, kdy v roce 1912 americký knihkupec polského původu Wilfrid Voynich objevil v jednom italském klášteře podivný rukopis, který dnes nese jeho jméno, nenechává tajemná kniha spát vědce i milovníky záhad. Víme o ní jen to základní: vznikla někdy v 15. století, možná v Itálii, možná ve střední Evropě. Jistou...

Švédští archeologové objevili skandinávskou Atlantidu

Tři roky se podmořští archeologové potápěli v Baltském moři, až objevili skandinávskou Atlantidu. I tak by se dal charakterizovat objev, který učinil profesor Björn Nilsson z univerzity ve švédském Södertörnu se svými kolegy z univerzity v Lundu. V 16metrové hloubce u lokality Hano nalezli skutečný poklad. V bahně tam byly...

Vědci už tuší, jak vzniká kulový blesk

V roce 2000 přišli John Abrahamson a James Dinnis z univerzity v Canterbury (Nový Zéland) s hypotézou, že kulový blesk vzniká v souvislosti s oxidací křemíku v půdě. Do zemského povrchu nejprve udeří normální čárový blesk. Část země zahřeje na velmi vysokou teplotu a drobné částice nerostů se poté přemění na...