Teenager rozluštil 300 let starou hádanku Isaaca Newtona
Teprve šestnáctiletý student vyřešil jako první na světě přes 300 let starý matematický rébus Sira Isaaca Newtona (1642 – 1727) o...
Teprve šestnáctiletý student vyřešil jako první na světě přes 300 let starý matematický rébus Sira Isaaca Newtona (1642 – 1727) o...
Máte jako mateřský jazyk češtinu či slovenštinu? Může být, ale napříště bychom měli nejspíš říkat „otcovský“ jazyk či...
Keplerův vesmírný teleskop objevil zřejmě další Dysonovu sféru (hypotetickou superkonstrukci, která umožňuje využití absolutně...
Zapomeňte na „hroby s křížem“ nebo na „dinosauří lebky“, které na povrchu rudé planety objevují virtuální archeologové a ufologové, a které vám pro zajímavost občas předkládáme i my. Teď totiž robot Curiosity vyfotografoval na Marsu opravdu něco unikátního. A navíc i zcela reálného. [caption...
28. 05. 2014
Nedávno nalezený byzantský artefakt starý 1200 let byl obdobou moderních notebooků. Na místě bývalého Theodosiova přístavu (dnes Yenikapi) ho objevili turečtí archeologové, kteří zde zkoumají vraky 37 potopených plavidel. Přístav byl významnou dopravní tepnou zejména v dobách, kdy Byzanci vládl římský císař...
24. 05. 2014
Vědci z Australské národní univerzity zjistili, proč je v Antarktidě mnohem chladněji než v Arktidě. Důvodem je globální změna klimatu. Kvůli zvýšeným hladinám oxidu uhličitého v atmosféře sílí větry nad Jižním oceánem (souhrnné označení vod Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu v okolí Antarktidy). Ty donedávna...
13. 05. 2014
Na Ganymedu, největším Jupiterově měsíci a současně i největším měsíci ve sluneční soustavě, panují podmínky vhodné pro existenci života. Soudí tak odborníci z NASA. Povrch tělesa tvoří silikátové horniny a vodní led, pod kterým se v hloubce přibližně 200 kilometrů ukrývá oceán tvořený slanou tekutou...
03. 05. 2014
Žena jako autorka jednoho z evangelií? Ještě před pár lety by tuhle myšlenku církevní otcové odsoudili jako rouhání nejhrubšího zrna. Jenže mezitím se doba přece jen změnila, a tak některá biblická tajemství přestávají být tabu. Velkou zásluhu na tom má také dr. Adam Bedford, lékař, který se už léta věnuje...
15. 04. 2014
Jmenoval se Giovanni Battista Braccelli, byl malířem a rytcem a žil na přelomu 16. a 17. století v Itálii. Při pohledu na jeho bizarní dílo je jasné, že kdyby se narodil v jiné době, stal by se nejspíš stejně slavný jako třeba Leonardo da Vinci. Jenže jeho obrazy předběhly dobový vkus o dobrých 300 let. Ne nadarmo se...
12. 03. 2014
Pokojová rostlina, která stojí v květináči na vašem stole, je možná inteligentnější, než jste si až dosud mysleli. Vědci z univerzity v Göttingenu zjistili, že rostliny mají strukturální paměť, která jim pomáhá předvídat budoucí události. Například pokud okrasný keř dřišťál napadnou parazité, rostlina se...
06. 03. 2014
Pro každého člověka čas určitě existuje: ráno se probudíme, v průběhu dne se pohybujeme v čase, v určitém okamžiku jdeme spát a i během spánku se nadále pohybujeme v čase. Někteří fyzikové ale tvrdí, že něco takového, jako je čas, ve skutečnosti neexistuje. Vědcům už řadu let nedá spát nesoulad mezi...
19. 02. 2014
Nenechme se mýlit: globalizace není "vynálezem" současnosti. Své o ní věděli už obyvatelé Římské říše, která zahrnovala prakticky celý tehdy známý svět. Důkazy k této teorii poskytuje moderní archeologie, nejnověji v případě doposud záhadné "Dámy z Beachy Head". Její kosterní pozůstatky byly nalezeny už v roce...
05. 02. 2014
Od chvíle, kdy v roce 1912 americký knihkupec polského původu Wilfrid Voynich objevil v jednom italském klášteře podivný rukopis, který dnes nese jeho jméno, nenechává tajemná kniha spát vědce i milovníky záhad. Víme o ní jen to základní: vznikla někdy v 15. století, možná v Itálii, možná ve střední Evropě. Jistou...
04. 02. 2014
Tři roky se podmořští archeologové potápěli v Baltském moři, až objevili skandinávskou Atlantidu. I tak by se dal charakterizovat objev, který učinil profesor Björn Nilsson z univerzity ve švédském Södertörnu se svými kolegy z univerzity v Lundu. V 16metrové hloubce u lokality Hano nalezli skutečný poklad. V bahně tam byly...
30. 01. 2014
V roce 2000 přišli John Abrahamson a James Dinnis z univerzity v Canterbury (Nový Zéland) s hypotézou, že kulový blesk vzniká v souvislosti s oxidací křemíku v půdě. Do zemského povrchu nejprve udeří normální čárový blesk. Část země zahřeje na velmi vysokou teplotu a drobné částice nerostů se poté přemění na...
11. 01. 2014