Adolf Hitler měl jako dítě na kahánku. Bohužel přežil…
Dějiny první poloviny 20. století se mohly odehrát úplně jinak. Němečtí archiváři v dobových záznamech zjistili, že Adolf Hitler (1889 – 1945) v roce 1894 málem utonul.
Dějiny první poloviny 20. století se mohly odehrát úplně jinak. Němečtí archiváři v dobových záznamech zjistili, že Adolf Hitler (1889 – 1945) v roce 1894 málem utonul.
Mnozí lidé považují smrt za náhlou událost, ale na buněčné úrovni trvá proces umírání nějakou dobu. Americký lékař Sam Parnia tvrdí, že člověka je možné oživit dokonce i několik hodin poté, co zemřel. „Jsou případy, kdy se pacienty podařilo resuscitovat po třech, čtyřech i pěti hodinách poté, co byli prohlášeni za mrtvé,“ tvrdí Parnia, který je šéflékařem reanimačního centra na University Stony Brook v New Yorku.
Britským vědcům z Wellcome Trust and the Biotechnology and Biological Sciences se podařilo doslova pohlédnout do tváře smrti. Zjistili, že když organismus umírá, jeho buňkami se šíří modrá záře. „Definovali jsme chemické cesty sebezničení, které jsou patrné jako modré světlo,“ řekl jeden z autorů výzkumu David James. „Pokud tomuto světlu zabráníme v šíření, můžeme tak oddálit smrt.“
Jaké pocity zažívá umírající člověk? Kdy pochopí, že ho opouští vědomí a jeho život končí? Touto otázkou se zabývají filozofové i učenci po celá staletí a občas napadne každého z nás. Smrt přichází v mnoha podobách, ale ať už je její příčinou srdeční infarkt nebo utonutí, způsobuje ji akutní nedostatek kyslíku v mozku. Pokud se z jakékoli příčiny zastaví průtok čerstvě okysličené krve do mozku, člověk zhruba do deseti vteřin ztrácí vědomí. Smrt pak nastává během několika minut.
Případy, kdy je zesnulý nalezen s hodinkami, které se zastavily v okamžiku jeho smrti, jsou poměrně časté. Parapsychologové tento jev vysvětlují tím, že umírající člověk uvolňuje velké množství psychické energie, jež hodiny zastaví. Objevily se i další teorie, proč k tomu dochází. Teď ale podivný jev přišel o svůj mystický nádech.