Klasická věda utrpěla zase jednu porážku, se kterou si neví rady. Dlouholeté výzkumy DNA, které měly přinést odpověď na otázku, odkud vlastně pocházejí Evropané, odhalily záhadu, která zatím nemá řešení.
Stav beztíže je neoddiskutovatelně jednou z nejúžasnějších a zároveň nejkomplikovanějších záležitostí, které kosmické létání provázejí. Ale pro samotné kosmonauty, či civilisty to také může znamenat spoustu zábavy.
Následky pilotovaného letu na Mars nemohou astronauti přežít. „Dálkové cesty do vesmíru bychom měli přehodnotit,“ upozornil ředitel Ústavu kosmických výzkumů při Ruské akademii věd Lev Zeljonyj. „Nemůžeme poslat lidi na Mars. Takový let by přežili snad jen jedinci, kteří by vyrostli v černobylském reaktoru. Všechny ostatní zabije silné kosmické záření.“
Astronauti neradi hovoří o svých zkušenostech s neznámými létajícími objekty. Je to pochopitelné. Jsou pod neustálým dozorem lékařů, kteří rozhodují o jejich způsobilosti absolvovat let do vesmíru, a jakékoli „vychýlení z normálu“ přímo ohrožuje jejich kariéru.
Jaký by měl být jídelníček astronautů z mise Apollo? Výzkumem, který měl zjistit nejvhodnější kombinaci potravin pro astronauty mířící na Měsíc, se na konci 60. let minulého století zabývali odborníci z Kalifornské univerzity a z laboratoří ministerstva zemědělství. Cílem bylo omezit produkci střevních plynů u astronautů na minimum.