Klasická věda utrpěla zase jednu porážku, se kterou si neví rady. Dlouholeté výzkumy DNA, které měly přinést odpověď na otázku, odkud vlastně pocházejí Evropané, odhalily záhadu, která zatím nemá řešení.
Genetikům stačily dva gramy kostního prášku a vědecká senzace je na světě. Díky nim totiž získali nejstarší DNA na světě. Je stará 400 000 let a pochází z ostatků našeho předka, kterému se ve vědeckém světě říká Homo heidelbergensis. Tento „člověk heidelberský“ dostal své jméno podle místa nálezu prvních kostí a už nějaký čas je zřejmé, že měl hodně společného s neandrtálci. Byl jejich předkem? Nebo přímým příbuzným?
Genetik Alexej Šarov z Národního institutu stárnutí v Baltimore a biolog Richard Gordon z floridské Mořské laboratoře tvrdí, že živé organismy se objevily mnohem dřív než Země. Vycházejí přitom z Mooreova zákona („počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí“) , jehož platnost se dá aplikovat univerzálně.
Myšlenka použít DNA ze zmrazených buněk vyhynulých mamutů k jejich naklonování není nijak nová. Objevila se ale i podivnější idea. Co takhle zkusit naklonovat neandrtálce? Přes řadu technických a etických překážek to někteří vědci opravdu zvažují a hledají náhradní lidskou matku, která by jim s tímto projektem pomohla.
Italští archeologové jsou přesvědčeni, že konečně našli ostatky Mony Lisy, která je tváří nejslavnějšího portrétu všech dob. Ačkoli záznamy uvádějí, že Lisa Gherardini, druhá žena bohatého florentského obchodníka s hedvábím, byla pohřbena v klášteře sv. Voršily, veškeré dosavadní snahy o nalezení jejích ostatků byly neúspěšné.