První zkušenosti s kolonizací Marsu skončily smrtí osadníků
Před pár dny se domů vrátila rusko-americká posádka z ročního pobytu na ISS. Vesmírné agentury Roskosmos ani NASA se nijak netají tím, že šlo o jeden z mnoha testů přípravy letu na Mars.
Před pár dny se domů vrátila rusko-americká posádka z ročního pobytu na ISS. Vesmírné agentury Roskosmos ani NASA se nijak netají tím, že šlo o jeden z mnoha testů přípravy letu na Mars.
Analýza vzorků, které odebrala sonda Curiosity, prokázala, že na rudé planetě se mohl v dávných dobách vyvinout mikrobiální život. „Zásadní otázka mise byla, zda na Marsu existovaly podmínky vhodné pro život,“ uvedl šéf Mars Exploration Program Michael Meyer v tiskovém prohlášení NASA. „Z toho, co nyní víme, zní odpověď ano.“
Představte si obřího mravence nebo mouchu, se kterými se běžně setkáváme ve sci-fi filmech. Mohl by hmyz opravdu dosáhnout lidské velikosti? Co vlastně omezuje jeho růst? Podle jedné z hypotéz je to tím, že jejich exoskeleton (tvrdý vnější plášť tvořený chitinem a proteiny) není možná natolik silný, aby unesl většího jedince.
Ve srovnání se Zemí měl Mars mnohem vhodnější podmínky vznik života. Vědci, kteří modelovali klima pravěké Země, zjistili, že naše planeta byla čistě „vodní svět“.
Cesty do vesmíru se potýkají s jedním velkým problémem – zabezpečením dostatečného množství paliva. Nejen, že je velmi drahé, ale představuje až 90 % hmotnosti kosmické lodi. Řešením by mohl být zbrusu nový výkonnější pohon (ten ale zatím není k dispozici), nebo „přečerpávací stanice“ umístěné na oběžné dráze nebo na Měsíci.